A teď normální život
Ze severočeského Dubí pomalu mizí noční můra jménem Divoký východ
Drbeme se tady levou rukou za pravým uchem a ještě ji máme prostrčenou mezi nohama,“ usmívá se Petr Pípal, když má popsat svoje starostování v severočeském Dubí. Osmitisícové městečko na dohled od Teplic, roztroušené okolo silnice do Německa se v minulosti stalo symbolem všech problémů, které přinášel život na hranici dvou světů. Mezi domy se valily kamiony, krajnici lemovaly nevěstince, v nichž albánští pasáci dusili „zboží“ pro řidiče a sexuální turisty. Tyhle časy už jsou pryč – s novou dálnicí silnice osiřela, část nevěstinců se přesunula do větších měst a herny město zakázalo. K proměně bývalého centra „Divokého východu“ v místo příjemné k žití, je ale ještě hodně daleko. Zacelit minulé rány vyžaduje v českých poměrech s děravými zákony mimořádné nasazení a kreativitu. Třeba schopnost radnice přesně právnicky definovat, co je zavírací doba, a s policií v zádech silou vynucovat její dodržování. Výsledky však stojí za to.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu