Umění do vězení

Výtvarník Roman Týc musí jít do vězení. Před lety se totiž rozhodl vyměnit několik světelných postaviček na semaforech, aby mohl pozorovat překvapenou reakci veřejnosti. Soud rozhodl, že musí zaplatit šedesát tisíc pokuty, nebo jít na měsíc do vězení. Týc ale odmítl zaplatit, protože mu přijde chybné přistupovat na takovou represi. Soud tedy rozhodl, že za mříže opravdu půjde.

Komentátor Lidových novin Zbyněk Petráček se domnívá, že postoj výtvarníka je jen pózou, a pokud neplatí, tak si vězení zaslouží. Jinak by totiž kdejaký padouch mohl říct, že dělá umění, a přitom by páchal trestnou činnost.

Pokud však zdejší spravedlnost nedokáže odlišit kriminálníka od umělce, jsme na tom velmi bídně. Spravedlnost přece není jen otázkou paragrafů, ale i výkladu. Máme tu tedy další příklad čistě formálního rozhodnutí justice.

Týc je známý provokatér a některé jeho (či umělecké skupiny Ztohoven, jejímž je členem) kroky se nám mohou zdát pozérské nebo za hranicí vkusu. Jestli ale něco může překračovat některé konvence, pak je to umění. To má v sobě potenciál nás probouzet či provokovat k přemýšlení. Pakliže by Týc pokutu zaplatil, částečně by popřel to, proti čemu se vzpírá. Jeho krok je tedy sympatický a odvážný zároveň, proto zřejmě nikoho neláká představa, že bude ve vězení.

Něco jiného by bylo, kdyby výtvarník způsobil…