Stoprocentní sleva na vše

Uprostřed obýváku se kupí zachovalé starší botky, květovaná kabelka a několik pruhovaných trik. Haldu obklopují sklenice vína, chichotání a patnáct kamarádek, které se tu sešly kvůli výměně vyřazených kousků z jejich šatníků. „Kdo ji chce?“ volá na ženy organizátorka dnešní „shopping party“ Irena Hejdová, třepe zelenou sukní a pak si ji přikládá k tělu, aby ukázala, jak dokáže svou příští nositelku ozdobit. Podobné večírky začala pořádat, když se v časopise dočetla, že ve Spojených státech je to hit. „Uvědomila jsem si, kolik věcí mi už roky zbytečně leží ve skříni, a zorganizovala jsem první výměnný večer pro své známé,“ říká Irena Hejdová, profesí novinářka a scenáristka. Tak jednou za měsíc se ujme ještě také role moderátorky na dívčí „shopping party“ a vychvaluje přítelkyním různé kousky z hromady oblečení. Většiny z nich se někdo ujme a dá jim šanci na nový život ve svém šatníku. Zbytek se odveze do charity.

„Hrozně mě to baví, poznám nové lidi a získám mnohdy zajímavější oblečení než v obchodě,“ tvrdí Irena Hejdová. Některé kousky si nová majitelka oblíbí, další jsou ovšem na dalším večírku zpátky. „Kultovním se stal třeba štípavý zrzavý overal, putoval asi po deseti večírcích. Sehnala jsem tam ale i skvělou bundu nebo tenhle pásek,“ ukazuje poslední úlovek. Na jejího přítele je koncentrace rozjívených mladých žen v bytě trochu vysoká a raději se zavírá v pracovně. Nejde však jenom o hihňání u vína, ale vlastně i o trochu jiný pohled na spotřebu a nakupování. A ten má v poslední době stále víc lidí.

Žít bez peněz

Průměrný Čech podle odhadů letos před svátky utratí přes dvanáct tisíc korun. Co ovšem s těmi všemi věcmi, které si člověk nakoupí? Jedním z přívlastků současné společnosti je „vyhazovací“ a i to stále víc lidí zneklidňuje. Reakcí na to je spousta nápadů, jak se věcí zbavit tak, aby je někdo jiný mohl získat. A k tomu třeba ještě zážitek a příběh. Peníze při tom nejsou nijak důležité.

Oživit směnu zboží bez použití peněz napadlo na přelomu století Ira Marka Boyla. Čerstvému absolventovi ekonomie tehdy učaroval skromný život Mahátmy Gándhího. Studoval ho a hledal cesty, jak se mu přiblížit, až v roce 2007 založil v Británii komunitu, jejímž principem je bezplatné sdílení. V Bristolu začal organizovat setkání, kde se kromě oblečení, jídla a dalších věcí vyměňovaly také zkušenosti, třeba s opravou kol. Boylova myšlenka takzvané freeconomy (tržního systému, kde klasický prodej služeb a věcí za peníze nahrazuje jejich vzájemné sdílení a výměna bez použití mincí a bankovek) se brzy rozšířila i za hranice britských ostrovů. Desetitisíce lidí jsou teď v reálném životě i on-line zapojeny do podobných směnných skupin. Boyle jim jde nadále příkladem. Svoji myšlenku dovedl do extrému, když se před třemi roky vzdal všech peněz a přestěhoval se do darovaného karavanu. Dvaatřicetiletý muž tak žije pouze z toho, co mu kdo dá či co vypěstuje na zahradě a sebere v přírodě. Když za ním do lesa přijela CNN, řekl jí Boyle: „Peníze narušují přímý vztah mezi námi a tím, co děláme. Jsem takto mnohem šťastnější.“

Takto radikálně následuje Boyla jen hrstka ortodoxních freeconomů, stopy jeho životního postoje však lze nalézt v celé řadě projektů, včetně těch českých. Jen v Praze probíhají desítky soukromých výměnných večírků a mnohé z nich jsou přístupné i veřejnosti – například bezplatná burza knih v pražském kině Oko nebo akce MIX ant FIX, kde cyklistická dílna Bicykl spolu s webem ReReRe.cz. nabízí výměnu DVD, knih či oblečení plus seminář opravy kol.

Z garáže na web

Garáž pana Dvořáka vloni přestala na všechno jeho harampádí stačit. Dát starý nábytek, sluchátka či pračku jen tak k popelnicím mu ale přišlo líto a na velký výdělek to v bazaru také neviděl. Hledal tedy možnost, jak na internetu nabídnout věci jen tak za odvoz. Nic takového však nenašel. „Jsem docela hračička a mám rád nové projekty, tak jsem si řekl, že zkusím podobný web vytvořit,“ popisuje Robert Dvořák, jak založil stránky Nevyhazujto.cz. Živí se zabezpečováním vstupenek, smluv a dalších dokumentů proti padělání, ovládá ale také webovou grafiku, a tak si s kamarádem web navrhli sami.

Na stránkách je možné nabízet v podstatě cokoli, výměnou se však smí požadovat pouze odvoz a drobné sladkosti. Tisícovka uživatelů, kteří stránky denně navštíví, najde přehledně vytříděné nejnovější nabídky a výběrové zboží, vše je navíc možné vyfiltrovat podle druhu věcí a lokality. Aktivních je tu teď asi dva a půl tisíce inzerátů.

Narazit lze na perly typu „daruji červenou užovku“ či nabídku vysoké túje s textem: „Nejde už zvládnout. Musíme ji porazit. Případnému zájemci pošlu detaily jehličí,“ ale také na vybavení fotokomory, síru a modrou skalici, kachlová kamna nebo trup plachetnice. Většinu nabídek nicméně tvoří nábytek, lyžařské vybavení a starší elektrospotřebiče. „Zájem o tu službu evidentně je, udají se asi dvě třetiny zboží, hlavně studentům,“ dodává Dvořák. Třiatřicátník z Prahy zatím provoz platí z vlastní kapsy, až se ale zvedne návštěvnost, rád by ho živil z reklamy.

Kromě Nevyhazujto.cz v Česku ještě fungují weby Vsezaodvoz.cz a v rámci Yahoo Groups mezinárodní skupina Freecycle Prague, oba však bojují s nedostatkem inzerátů. Server ReReRe.cz také nemá mnoho aktivních nabídek, návštěvníka aspoň potěší animace s veselými mravenci, kteří tlačí na hromádku barevné oblečení. A je tu ještě jedna zajímavost: ReReRe.cz má z českých webů nejblíže k původní Boylově myšlence (název je ostatně složený ze slov Reduce Reuse Recycle). Kromě internetových nabídek pořádá také off-line setkání jako již zmiňovaný MIX ant FIX.

Ne všechno, co je zadarmo, je ale ve skutečnosti zadarmo. Zázračné slovo totiž mnohdy funguje spíš jako marketingová zbraň. Oblíbené jsou třeba servery s nabídkami vzorků (od krémů přes sušené kozí mléko po pleny) – ty ale mají především nalákat příští kupce. Anebo jiný příklad služby „zdarma“: Podnikaví studenti na VŠE začali svým spolužákům nabízet bezplatné kopírování. Na horní desetině každého listu se ovšem kopírujícímu vytiskne i proužek s reklamou.

Vánoce po celý rok

Vánoce 365 dní v roce. Stoprocentní sleva na vše. Takové plakátky vítají návštěvníka tohohle berlínského obchodu. Je to reklama, která nelže. Opravdu je tady všechno zadarmo a člověk si sem chodí pro dárky, ne pro nákupy. Umsonstladen, Obchod zdarma, je oblíbená instituce německých měst. Lidé je zakládají z různých pohnutek: často jako výraz svojí nechuti ke konzumu a kapitalismu nebo je to akt křesťanské charity či ekologického smýšlení.

Tenhle se nazývá Ula a zabírá dvě uvolněné kanceláře na Technické univerzitě v Berlíně. Otevřeno je jen dvakrát týdně, protože prodávající pracují také zadarmo. Teď tu zrovna obsluhuje Arnold Möller. Není ani levicový aktivista, ani křesťan, ale bývalý farmář. Nemoc a další problémy ho přivedly do města, kde pracuje na stavbě a jednou za týden se jde pobavit prací v obchodě zdarma. „Jako zemědělec jsem se naučil šetrnosti, nemám rád vyhazování věcí, které ještě mohou sloužit,“ vysvětluje své pohnutky a víc za tím prý není potřeba hledat.

Na pětačtyřicetiletém muži je vidět, že zevnějšek není jeho životní priorita. Má na sobě obnošenou bundu, svetr, staré džíny. Nejexkluzivnější kus jeho oblečení jsou špičaté polobotky ze silné kůže. „Ty byly zadarmo,“ upozorňuje Arnold Möller. Takových parádních kousků ovšem v policích zdejšího obchodu není moc. Jsou tu skleničky, knížky, oblečení, kávovar. Svícínek ve tvaru srdce, sušený motýl v rámečku, s křidélky již trochu trouchnivějícími, otvírák na konzervy, videokazeta S Madonnou v posteli.

Žádné konzumní svádění to tedy není, najít tu něco, co by člověk skutečně chtěl, není úplně jednoduché, protože spousta věcí vypadá prostě jako věci zadarmo. Na druhou stranu, hledat tady úlovek, jako jsou ručně šité polobotky, je dobrodružství svého druhu, jiné než po nich pátrat v supermarketu. Právě to láká na věcech zadarmo: získat je je osobnější, jedinečnější, méně pohodlné, nehrají u toho Jingle Bells a netísní se davy. A není k tomu potřeba ani koruna.

Co je ještě zadarmo

Zvířata: http://www.daruji-stene.cz/ nebo http://www.kotata-zdarma.cz/

Výuka jazyků: http://www.conversationexchange.com, jazyková univerzitní centra, konverzační hodiny při různých církvích (např. mormonské), Couchsurfing

Aktivity: http://www.prague-tourism.eu/volnyvstup.htm, facebookové skupiny Praha Zadarmo nebo Co je v Česku zadarmo

Vzorky zboží: http://www.vzorky-zdarma.eu/, http://www.vzorky-zdarma.cz/ či http://vzorky.zdarma.sblog.cz/