Nebezpečné známosti dr. Grygárka

Blíží se třetí kariérní pád jednoho ze současných nejvlivnějších mužů justice Libora Grygárka. Zveřejněné výpisy hovorů a zpráv z jeho soukromého mobilu ho usvědčují, že opakovaně hovořil s lidmi, které vyšetřoval jeho úřad. Včetně Romana Janouška, známého pražského „kmotra“ a muže, jehož obchodům jde pražský magistrát léta na ruku. Mezi lidmi z branže je náměstek vrchního státního zástupce v Praze Grygárek považován už několik let za jednoho z hlavních manipulátorů s vyšetřováním citlivých politicko-korupčních kauz, nikdy ale nedodali žádné důkazy. V poslední době se však objevilo několik indicií či faktů o jeho zásazích do případů a vypadá to, že třetí ostrá zatáčka v kariéře Libora Grygárka může být tou poslední.

Libore, kamaráde, můžeš mluvit?

„Vyzval jsem pana doktora Grygárka kvůli jeho kontaktům k rezignaci,“ oznámil počátkem minulého týdne nový Grygárkův šéf Stanislav Mečl. Na Mečlově výzvě byla nestandardní jedna věc. O kontaktech svého podřízeného se dozvěděl z ČT, která dostala od neznámého zdroje výpisy Grygárkových soukromých hovorů z prvních tří měsíců tohoto roku. Mečl tedy vyzývá svého podřízeného k odchodu na základě nelegálně pořízeného dokumentu. Grygárek ovšem pravost výpisů potvrdil a zároveň podal trestní oznámení kvůli úniku svých soukromých hovorů a SMS.

Faktem je, že nelegálně pořízené telefonní výpisy vyvolaly poměrně závažné podezření ohledně etiky a zákonnosti Grygárkova profesního chování. Podezření na to, že Grygárek pomáhal vlivným lidem uniknout právu a spravedlnosti. Hodně zřetelné je to v případě zmíněného podnikatele Romana Janouška.

Je to tři roky, co švýcarské úřady zablokovaly – kvůli podezření z praní špinavých peněz – v přepočtu dvě miliardy korun na kontech Romana Janouška. Jak vyplývá z dokumentů, které má Respekt k dispozici, Švýcaři si tehdy udělali rešerši českých médií, v nichž desítky článků naznačovaly, že Janoušek či jeho firmy uzavřeli mnoho neprůhledných a podezřelých obchodů s pražským magistrátem, kterému šéfoval Janouškův kamarád Pavel Bém. A ještě podezřelejší bylo, že podpisová práva k Janouškovým švýcarským kontům měl tehdejší šéf investičního odboru magistrátu Jiří Toman. Švýcaři požádali českou stranu o spolupráci na vyšetřování, z jakých obchodů Janouškovy peníze pocházejí. Grygárek podle dokumentů spolupráci odmítl. „Proti Romanu Janouškovi není vedeno v České republice žádné trestní řízení,“ odepsal náměstek Grygárek švýcarské prokuratuře v lednu 2009. Tím spolupráce skončila. Grygárek neudělal nic, nevyžádal si od Švýcarů žádné informace o Janouškových převodech peněz ani se nepokusil na české straně iniciovat nějaké policejní šetření. „Postupem pana Grygárka v této věci se nyní zabývám,“ říká pražský vrchní státní zástupce Stanislav Mečl, zatímco sám Grygárek se o svém postupu s médii odmítá bavit.

Záznam o častých telefonních hovorech samozřejmě nedokazuje mafiánské propojení strážce zákona a pražského kmotra, ale podobných kontaktů měl Libor Grygárek podle výpisu počátkem letošního roku podstatně více. S Janouškem si volal podle výpisu zejména v únoru. Chvíli předtím přišlo na vrchní státní zastupitelství trestní oznámení, které poukazovalo na podezřelou roli tří pražských kmotrů, včetně samotného Janouška, v několika výběrových řízeních na pražském magistrátu. Grygárek si více než třicetkrát během ledna a února telefonoval s zatím neznámou osobou ze společnosti Notes CS, firmy s anonymními akcionáři, jejíž vítězství ve velké státní zakázce na dodávku počítačů pro ministerstvo práce zkoumal právě v době telefonátů antimonopolní úřad. Hrozilo zrušení kontraktu a trestní oznámení na zadavatele zakázky – aspoň tak o tom psala v tu dobu média. Jak věc dopadla, není jasné, vrchní státní zastupitelství to prověřuje.

Podobných záznamů o Grygárkových hovorech či esemeskách najdeme ve výpisu více a nemá smysl je všechny uvádět. Během tří měsíců zachycujících Grygárkovu soukromou komunikaci si jeden z nejvýše postavených a nejlépe informovaných žalobců telefonoval s lidmi, které prověřovala policie pod dohledem a podle příkazů jeho úřadu. Výpisy však neprozrazují, o čem si skutečně Grygárek se svými kontakty povídal a psal, může se hájit, že šlo o nevinné soukromé věci. Stanislav Mečl nyní prověřuje, jak Grygárkovy hovory a kontakty souvisejí s vyšetřováním případů, na nichž pracovali Grygárkovi podřízení, zda je Grygárek při vyšetřování ovlivňoval a případně za jakou protislužbu. Mečl v této souvislosti zvažuje, že ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi podá návrh na Grygárkovo odvolání. Jeho důvody nebudou zřejmě vycházet jen z informací z telefonních výpisů. V posledních měsících se ukazuje, že žalobce Grygárek zkomplikoval vyšetřování několika závažných případů. Využil k tomu své nemalé právnické znalosti, profesní možnosti a zkušenosti.

Prokletý srpen

Polistopadovou kariéru Libora Grygárka vlastně odstartovalo jeho umění odejít: coby devětadvacetiletý nadějný městský prokurátor a komunista Grygárek složil poprvé funkci v září 1989. „Udělal jsem to proto, že jsem byl znechucen poměry na prokuratuře,“ tvrdil po roce 1990, kdy se do řad žalobců vrátil a kdy se jeho neschopnost snést komunistické poměry stala vstupenkou do vyšších pater. V roce 1993 se Grygárek stal náměstkem pražského vrchního státního zástupce a členem ministerské komise pro reformu justice. Patřil mezi hlavní tahouny změn, v médiích volal po nezávislosti justice na státu, byl nadšeným vyznavačem anglosaských právních principů. Jako náměstek například zastavil tendenční stíhání několika novinářů za jejich reportáže, stejně tak se postavil proti manipulovanému stíhání policistů za jednu z nejúspěšnějších policejních operací v historii Česka – razii proti nejmocnějším ruským mafiánům v pražské restauraci U Holubů.

V roce 1994 byl jmenován vrchním státním zástupcem – ale o dva roky později jej nečekaně a překvapivě z funkce odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kalvoda. „Měl na svém zastupitelství neomezený vliv, rozhodoval o všem a jeho podřízení si stěžovali, že jim nutí svůj právní názor. Jinými slovy, aby šetřili, jak si on přeje,“ vzpomíná dnes na své rozhodnutí Kalvoda. Grygárek pak dělal roky řadového žalobce, který dotáhl do konce řadu závažných a sledovaných kauz, například případy násilné trestné činnosti na dětech.

V roce 2007 jej Renata Vesecká začala opět prosazovat jako pražského vrchního zástupce. Vybrala si jej prý kvůli jeho profesním schopnostem. Jenže Grygárkovo jméno vzbudilo nevoli mezi významnými právníky. Nejhlasitěji tehdy protestoval ombudsmanOtakar Motejl. „Pan Grygárek je mistr zákulisních manipulací, už roky se o něm mluví jako o člověku, kterému jsou blízcí politici z ODS,“ tvrdil. Jenže nakonec se Grygárek nestal šéfem kvůli jiné, prokazatelné skvrně ve svém životopise.

V roce 2001 zveřejnil tento týdeník do té doby utajenou, ale klíčovou epizodu z profesního Grygárkova života. Jako prokurátor asistoval v srpnu 1989 při zatýkání demonstrantů na výročí srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, byl u jejich nelegálních výslechů a pod jeho dozorovým vedením bylo jednašedesát těchto lidí obviněno z „výtržnictví“ a dalších trestných činů. „Byl jsem u toho, ale právě to, že mě jako prokurátora, který měl zrovna náhodou pohotovost, na takovou věc zneužili, mě otrávilo a skončil jsem,“ vysvětlil tehdy Grygárek svoje angažmá. Dobové dokumenty ukazují, že z postu odešel přesto, že o jeho služby komunističtí vládci stáli, a nabízeli mu tehdy dokonce značné zvýšení platu.

Jenže Vesecké záměr jmenovat Grygárka šéfem vrchního státního zastupitelství se stal kvůli jeho předlistopadové účasti na represích neprůchodný a šéfem úřadu byl jmenován bezvýznamný referent a spolupracovník Renaty Vesecké Vlastimil Rampula. „Instituci ale řídil Grygárek,“ dušují se pod rouškou anonymity pražští státní zástupci. Nakonec u závažných kauz měl k řízení i právo – odpovídal za trestní úsek a všechny důležité korupční či defraudační kauzy se mu dostaly na stůl. Jak šel čas, vracelo se na scénu Kalvodovo podezření, že náměstek Grygárek ohýbá případy tak, jak považuje za potřebné. Dlouho to ale nebylo nic než pocity a indicie, k nimž chyběly důkazy.

Most přes rozbouřené doly

Situace se změnila na počátku letošního roku, kdy byl nejvyšším státním zástupcem jmenován Pavel Zeman a letitá atmosféra v celé instituci se začala měnit. Některé informace z prověrek práce pražského vrchního státního zastupitelství unikly na veřejnost. Z kusých zpráv jsme se dozvídali o manipulaci v případech vyšetřování korupce ve vojenských zakázkách, IPB anebo Mostecké uhelné. Vrchní státní zastupitelství sistahovalo dozor nad vyšetřováním zásadních případů pod sebe a teďna jaře začaly být v médiích zveřejňovány první informace o zbytečných průtazích, které v práci na těchto kauzách způsobila nečinnost Rampulovy a Grygárkovy instituce. Třeba žádost švýcarské prokuratury, aby se český stát připojil jako poškozený k jejímu vyšetřování zlodějské privatizace Mostecké uhelné, ležela v šuplících vrchníchstátních zástupců bezmála rok.

Právě angažmá vrchního státního zastupitelství v případu Mostecké uhelné nakonec zlomilo starému vedení úřadu vaz. Korespondence mezi vrchním státním zastupitelstvím, švýcarskou prokuraturou a tuzemským ministerstvem financí prozrazuje, že Grygárek a jeho šéf Rampula doporučují, že bychom se Švýcary neměli při vyšetřování spolupracovat, protože v Česku se nestal žádný trestný čin, a pokud ano, je promlčený. České úřady reagovaly na švýcarskou žádost teprve před třemi týdny, poté, co byl odvolán šéf Rampula a náměstek Grygárek byl odstaven od vyšetřování trestních případů. Motiv Rampulova a Grygárkova jednání nebyl jasný, nikdy se neprokázalo jejich přímé napojení na obviněné manažery z Mostecké uhelné. Média spekulují, že se žalobcům do kauzy nechtělo, protože, jak nedávno prozradily nové dokumenty, se týká i Martina Romana, jednoho z nejvlivnějších mužů v tuzemském byznysu a politice posledních let.

V případě Janouška a neochoty Grygárka vyšetřovat jeho švýcarská konta je cesta přímější. Výpisy z hovorů ukazují, že se oba muži znají. Libor Grygárek použil v zametání případu pod koberec stejnou metodu jako v Mostecké uhelné: pan Janoušek v Česku nic nespáchal, nic nevyšetřujeme, nemáme o vaše informace zájem. Tento vzkaz, poslaný oficiálně Švýcarům, vlastnoručně podepsal. Jeho letošní telefonáty s Janouškem ukazují, že Grygárka nemuselo vést pouze jeho „právní cítění“, ale zájmy, které nemají s jeho profesí nic společného. Může to být jak finanční korupce, tak třeba nijak nezakrývaná – aspoň před jeho kolegy – potřeba doktora Grygárka patřit do kruhu lidí, kteří v zákulisí rozhodují o osudech této země.

Ministr spravedlnosti Pospíšil se zatím nechce vyjadřovat k tomu, zda Grygárka z funkce odvolá. Podle informací z neoficiálních zdrojů má případný Mečlův návrh velkou naději na úspěch.