Ve zlaté kleci

Ve svém pátém celovečerním filmu Nevěstinec zavádí francouzský režisér Bertrand Bonello diváky do luxusního domu lásky v Paříži na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavním aktérem tu ovšem není žádná z tuctu dívek, které svá těla prodávají bohatým byznysmenům, lékařům nebo umělcům. Ani přísná bordelmamá (Noémie Lvovsky), která se o svůj elitní podnik v náhlých finančních potížích stará jako pravá krizová manažerka. V centru filmu stojí nevěstinec sám jako instituce: intelektuální salon i semeniště perverzí, zlatá klec, z níž není lehké uniknout, zmenšený model světa, na němž režisér ilustruje mocenskou dynamiku vztahů mezi muži a ženami.

Režisér feminista

„Od začátku jsem ten film chtěl pojmout jako mix své vlastní fantazie a skoro až dokumentární věrnosti dobovým detailům,“ říká třiačtyřicetiletý tvůrce v baru pražského hotelu Radisson. I když od premiéry snímku v soutěži festivalu v Cannes uplynulo už půl roku, o vzniku filmu Bonella ještě vyprávět novinářům evidentně neomrzelo. Ponořil se tehdy do historických knih, sociologických studií, autentických deníků a zachytil ve filmu běžné denní činnosti prostitutek od péče o hygienu po lelkování při čekání na zákazníky. Na druhou stranu snímek obsahuje surreálné a snové sekvence,…