Editorial: Hustý klid

„Bude to fakt docela hustý, budeme prostě bojovat o přežití,“ nechal se minulý týden slyšet Miroslav Kalousek. Ministr financí nebyl dosud znám jako člověk, který by osud Česka spojoval s budoucností eurozóny, strach vzbuzující líčení, co by pro nás její rozpad příští rok znamenal, proto můžeme vnímat jako jisté probuzení do reality propojené Evropy.

S obavami o osud Evropy Kalousek samozřejmě není sám. Evropská unie čelí nejtěžší zkoušce ve své historii a není zdaleka jisté, že obstojí. Možný neúspěch, ať chceme nebo nechceme, při našich špatných historických zkušenostech vyvolává úzkost. Když ale dosavadní lhostejnost většiny českých politiků nahrazují apokalyptická prohlášení o blížící se tragédii, neškodí si připomenout jednu základní poučku pro krizové chvíle: totiž že panika je palivem každého ztroskotání.

Kalouskův „boj o přežití“, stejně jako bezvýchodné zprávy, kterých v médiích přibývá, zvěsti o manažerech, kteří mění své rychlé vozy za kus pole a kravku, stupňují očekávání katastrofy. Ještě nikdy člověk neslyšel od tolika známých pochmurné obavy, že svět se řítí do propasti. Skoro se zdá, že kdekdo už ve špajzu hromadí pytle s moukou jako naše babičky, očekávající další válku. Je to racionální vyhlížení horších časů, nebo sebenaplňující se proroctví?

Těžko říct. Faktem ale je, že nic lepšího než klid lidstvo pro případy krize zatím nevymyslelo. Vědci asi nikdy nezměří, zda víra v dobré konce skutečně pomáhá pootočit kormidlo událostí tím správným směrem, jisté však je, že zlepšuje náladu a dodává člověku energii pro ty dobré konce také něco dělat.

Chladit horké emoce a mírnit paniku patří k základní roli médií, kterou Respekt vždy ctil. Čtyři dny před klíčovým summitem Evropské unie a po krátké obhlídce redakce tak můžeme prozradit, že náš špajz zůstává zatím prázdný.

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

příjemné čtení vám přeje

Petr Třešňák, zástupce šéfredaktora