Anketa: Lze očekávat útok Izraele na Írán kvůli jeho snaze vyrobit jadernou bombu?

Břetislav Tureček

blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu

Spíš nikoli, i když vyloučit se to nedá. Už americký útok na Irák před osmi lety ukázal, že nad střízlivou analýzou může převládnout ideologie. Tehdy také izraelské tajné služby tvrdily, že Saddám stále vyvíjí zbraně hromadného ničení. Teď musí zastánci útoku brát v potaz i to, že Írán je velmi důsledný v odvetách za narušení svých zájmů, že by útok Íránce stmelil a režim by posílil. A hlavně: útok může Íránce nanejvýš přibrzdit. Proto podle mne na vojenský úder nedojde a spíš zaznamenáme nové sankce a operace tajných služeb jako vraždy dalších íránských vědců a sabotáže. Dlouhodobě se ale Západ stejně bude muset smířit s tím, že chce-
 -li Írán opravdu mít know-how k výrobě jaderné zbraně, získá ho.

JAN EICHLER

vědecký pracovník Ústavu mezinárodních vztahů

Neodvažuji se tvrdit, na kolik procent to je pravděpodobné, ale v žádném případě to nelze vyloučit. Írán má reaktory skryté v horských masivech, ty jsou tím pádem podstatně odolnější, než tomu bylo před třiceti lety v Iráku. Ale Izraelci mohou použít bomby nové generace, tzv. penetrátory, z hlediska technologického by se jim to tedy mohlo podařit. Pokud jde o stránku diplomatickou, může Izrael počítat s tím, že jej podpoří USA. Ale je tu ještě stránka mezinárodněpolitická – pokud to Izrael skutečně provede, pak podstupuje vážné riziko protestů islámského světa a muslimské diaspory ve světě. Mohl by tím vyprovokovat vlnu dalších teroristických úderů nejen na svém území, ale také v zemích, které jej podporují.

Hossein Aryan

korespondent Rádia Svobodná Evropa

V dané chvíli jsou šance, že by Izrael napadl Írán, malé. Současný humbuk spíše slouží ke zvyšování sankcí i mezinárodního tlaku na Írán. Cílený útok na íránská jaderná zařízení, ať už ze strany Izraele nebo USA, by vyústil v nepěknou válku s katastrofickými důsledky nejen pro Írán, ale i celý Střední východ. Navzdory všem současným problémům s Íránem bychom neměli zcela zavírat dveře diplomacii. Přímý dialog Íránu s USA by tak mohl pomoci vyhnout se válce a krveprolití. Vláda kleriků nemá „sebevražedné“ sklony, i když se tak může tvářit. Věřím, že lze dosáhnout dohody. Po útoku USA na Irák v roce 2003 byl íránský režim k takové dohodě nakloněn, prezident Bush ovšem tuto skutečnost ignoroval.

IRENA KALHOUSOVÁ

analytička Pražského institutu bezpečnostních studií

Nemyslím. Případný vojenský zásah proti jaderným zařízením bude náročný nejen svým provedením, ale především mírou následků. Kromě nárůstu cen ropy se Blízký východ, který nyní prochází turbulentním obdobím, stane ještě nestabilnějším. Především ale jaderný Írán není problémem Izraele, ale světového společenství. Arabské země děsí představa, že by byl Írán jaderný, protože by se tak změnil bezpečnostní status quo v oblasti. USA a EU se obávají, aby se íránské jaderné zbraně nedostaly do rukou například Hizballáhu. Není proto na Izraeli, aby tento mezinárodní oříšek řešil sám. Stejně tak je třeba dodat, že pokud bude mít Izrael pocit, že je ohrožen, nebude čekat na kroky ostatních.