Dopisy

CO UKÁZAL GILAD ŠALIT

RESPEKT 43/11

Článek se zabývá pouze schopnostmi izraelské společnosti k dohodě ve vztahu k Palestincům. Vůbec však neřeší, že na dohodu musejí být dva. Otázky položené v závěru tak vyznívají jako z jiného světa. Marek Švehla se ptá: „Pokud se lze dohodnout na předání Gilada Šalita, proč by se izraelská vláda neměla být schopna dohodnout třeba na vyklizení svých osad na Západním břehu, vymezení hranic palestinského státu a jeho toleranci?“ Vše nasvědčuje tomu, že Stát Izrael je k dohodě připraven, Palestinci se však doposud nedopracovali k pokoře poraženého státu. Výměnu jednoho vojáka za 1027 zločinců považují za své vítězství, avšak v jakémkoli dalším jednání je to morálně i politicky diskvalifikuje. Kdo tuto nerovnováhu je schopen vnímat, pochopí, že k žádnému kompromisu Palestinci doposud nedozráli a je chybou je v jejich nereálných očekáváních povzbuzovat.

MUDr. Vít Šlechta

MOCNÍ A TAJEMNÍ

RESPEKT 44/11

Z textu je zřejmé, že se autor neubránil zakořeněným předsudkům a klišé, v nichž se jasně odráží devastace čtyřiceti let bloudění duchovní pouští minulého režimu. Stále narážíme na obrazy, za nimiž lze vystopovat vliv například husitské trilogie nedávno zesnulého Otakara Vávry. Napadá mě přitom refrén z písně známé české kapely: „Lži, sex a prachy.“ Lidé se často právě za těmito věcmi honí, a tak předpokládají, že v církvi tomu je stejně. Jistě, i tam se takoví najdou, protože církev je sice svatá, ale tvoří ji hříšníci. Co mě už ale unavuje, je skutečnost, že se pořád točí dokola stejná témata, povýtce tělesná. A tak se i ve vašem článku třeba dočteme, že biskupové nemohou veřejně diskutovat například o zdobrovolnění celibátu nebo o potratech. Když vedle sebe takto položíte zcela nesouměřitelné otázky, tak celou debatu pouze devalvujete. Celibát, ač důležitý, má jistě naprosto jinou relevanci než zničení nenarozeného života.

Robert Müller

Jsem hrdá na korunu českou

RESPEKT 44/11

Rád bych se vyjádřil k představě Jany Černochové (ODS) o „statisících“ úředníků (nebo jistě o jednom statisíci, jak se později opravila), které podle ní zaměstnávají instituce Evropské unie. Podle údajů z roku 2008 zaměstnávala EU v následujících institucích okolo 36 000 zaměstnanců (stálých i na krátkodobé smlouvy):

Evropská komise: 26 000

Rada: 3500

Evropský parlament: 5000

Soudní dvůr: 2000

Ombudsman: méně než 30

(údaje jsou zaokrouhleny směrem nahoru)

Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 1997 zaměstnávala česká státní správa a obecní úřady (bez soudu, ozbrojených složek a aparátu ministerstva obrany) 148 479 osob.

Pařížská radnice zaměstnává přibližně 43 000.

Pavel Tychtl

Oprava

V minulém čísle jsme v textu Anděl proti ďáblovi nedopatřením napsali, že důvodem zrušení galerie Artwall pod Letnou byla výstava skupiny Pode Bal přirovnávající kandidaturu Prahy na pořádání olympiády k největším zlodějinám naší historie. Ve skutečnosti tento projekt vytvořila skupina Guma guar. Za chybu se čtenářům i oběma skupinám omlouváme.

Redakce