Anketa: Magistrát se snaží podpořit brněnskou identitu. Jaká vlastně je brněnská identita, co to pro vás znamená?

Pavel Jirásek

hudebník a režisér

Brno svou identitu nepotřebuje regulovat, má ji, a dost intenzivní. Já ji mám rád, právě proto, že „páchne“ bizarní historií vystěhovaných Němců a vyvražděných Židů, ghettem za Cejlem, hanáckým venkovanstvím či jakousi permanentní bezradností v oblasti kultury, kterou jsou pravidelně utápěny ty nejpodstatnější projevy zdejšího umění. Brněnská identita pro mne spočívá v opravdovosti a vzájemné blízkosti světa „vysokého“ a „nízkého“, světa na okraji a ve středu, vzájemném přátelství nablýskaného funkcionalismu a nudných domečků v Obřanech. V Brně, kde nejsou média ani peníze, v umění ani ve společnosti, není potřeba cokoli inscenovat a hrát. Nakonec to vyzní stejně směšně a bezradně.

Jan Sapák

architekt

Identita města je jako sebevědomí člověka. Vždy je nějaká, ale je-li zmatená, jako by nebyla. Je vztahem mezi obyvateli a hmotným prostředím – terénem i vystaveným prostorem. Utváří se trvale a nevyzpytatelně. Smysl má jen identita budící respekt zvenčí. Je pravda, že Brno mělo dříve problémy s identitou. To v době, kdy pro vnucené podmínky i ztráty německých obyvatel pozbylo svou vlastní roli. Časem se ale poměry samy od sebe lepší a vidíme, jak se identita zvolna dostává do jasných forem. Identitu ovšem nelze vydupat ze země. Nemožné to je právě tehdy, nemá-li strůjce ani autoritu, ani potuchy o tajích, jež ji tvoří. Syntetická atrapa „hantecu“ ji kupříkladu nevzkřísí, stejně jako pouťové kejkle ne. Procitnutí silných stránek ano.

Anna Durnová

politoložka

Mám vždy trochu problém s pojmem „identita města“, protože sugeruje jednotu. Žádné město není jednotné: žijí v něm různí lidé a různé jsou i jejich potřeby. Nehledě na to, že se potřeby občanů v průběhu života mění. Město musí naopak pracovat s diverzitou svých občanů. Podíváte-li se na města, která pravidelně bodují ve světovém žebříčku kvality života, zjistíte, že jsou to tatáž, která jsou schopna vyjít vstříc rodinám, seniorům i ekonomicky aktivním občanům zároveň. V takovém městě se neusadíte jen na chvíli. V takovém městě budete dlouhodobě, budete je aktivně spoluvytvářet.

Brněnský magistrát by měl diverzitu podporovat. Měl by požadavky jednotlivých skupin vnímat jako součást utváření města.

Eliška Wagnerová

ústavní soudkyně

V Brně žiji po dobu, které je třeba k dosažení zletilosti. Historické, architektonické skvosty secese a funkcionalismu zůstávají stále krásné. Pestrý divadelní svět se pozoruhodně rozvíjel. Dosud. Lze jen doufat, že si radnice uvědomí neopakovatelný, kulturu v úzkém smyslu přesahující přínos takové Husy na provázku, důležitost opery, jež trvale zatraktivňuje Brno i pro cizince, a tak. S tím vším kontrastuje rozlezlý, většinou obyvatel nechtěný svět heren, setrvalá rozkopanost centra Brna, neuvěřitelně špinavá dlažba tamtéž a dalo by se i pokračovat… Nicméně klady vítězí. Ve městě dobrého vína totiž nelze být pesimistou.