Služba měla začít náhodně vytipovanému dopravnímu policistovi v osm ráno. Detektivové z policejní inspekce vyčkávali posazeni v civilním autě, až policista nastartuje služební auto a vyrazí do ulic kontrolovat provoz. Měli pro dopraváka připraven test spolehlivosti, při němž si inspektoři chtěli nabídnutím fingovaného úplatku prověřit jeho odolnost proti korupci. Jenže se nic nedělo – hodinu, dvě, tři, inspektoři se v autě už hodně nudili. O půl dvanácté vyběhl policista ze služebny, skočil do auta a s puštěným majáčkem odjel na nedalekou benzinku. Proběhl regály, koupil dvě bagety a plechovku koly, skočil opět do auta a s majáčkem se řítil zpět na služebnu. Vyběhl z auta a na další dvě hodiny opět zmizel v útrobách policejní stanice.
„Později jsme zjistili důvod jeho spěchu, potřeboval si koupit jídlo mezi dvěma seriály, které běžely v televizi. Službu proseděl u obrazovky,“ vzpomíná jeden z inspektorů na příhodu, která se odehrála letos na jaře. Podobných přitom sype z rukávu desítky. Jeden policista místo služby sedí s prutem na břehu řeky, vysílačku pověšenou na stromě. Další tráví službu u milenky, další si jde zahrát fotbal. Ministr vnitra Jan Kubice či policejní prezident Petr Lessy tyto příběhy znají, a i proto jsou jedním z důvodů…
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024