Editorial: Příjemná práce

Není jich mnoho, ale i tak průzkumy veřejného mínění a studie naznačují, že Češi nepatří zrovna mezi národy, které by byly kdovíjak nadšené ze svého zaměstnání. Někteří se v něm necítí dobře, jiné nebaví samotná práce, další si nerozumí se svým šéfem atd. Možná banální informace, ale má zásadní dopady. Například jen v Americe se odhaduje, že v důsledku takového přístupu k práci tratí ekonomika 300 miliard dolarů ročně.

Není proto náhoda, že se světem šíří nový trend tzv. svobodných firem. Tedy společností, kde funguje zcela odlišná filozofie přístupu k práci. Není tu příliš velký rozdíl mezi vedením firmy a zaměstnanci. Panuje také jiná pracovní morálka, lidé jsou mnohem svobodnější v organizaci svého času. Možná to někoho překvapí, ale takový přístup nevede k poklesu výkonnosti, nýbrž naopak.

Mnohaletá tradice, že se mají zaměstnanci třást strachy před svými šéfy a nejlepší pracovní motivací je buď řev, anebo naopak nezájem, se stává minulostí. Vzhledem k tomu, že se firmám s novou filozofií skvěle daří, dá se předpokládat, že se proměna ještě urychlí.

Není to nelogické. Spokojený zaměstnanec cítí ke „své“ firmě větší loajalitu. Pokud nabude dojmu, že mu vedení naslouchá, má větší chuť také přemýšlet o tom, co zlepšit. Tím se firma přirozenou cestou neustále inovuje. Tématu se v čísle věnuje kolegyně Silvie Lauder.

Téma práce považujeme za zcela zásadní, a proto se mu budeme i v dalších číslech věnovat. Nemohli jsme si ale už poněkolikáté nevšimnout, jak málo je v Česku informací o zásadních fenoménech dotýkajících se života moderní společnosti. Řada statistik a studií se musí přebírat ze zahraničí, zejména z anglosaského světa. Bohužel za staletí se toho v tomto ohledu zřejmě moc nezměnilo. Už Karl Marx v předmluvě k německému vydání Kapitálu vysvětloval, proč uvádí nejvíce informací z Velké Británie: „Sociální statistiky v Německu a ve zbytku kontinentální Evropy jsou ve srovnání s obdobnými anglickými statistikami mizerně vedené.“ Aspoň v něčem měl pravdu.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery