Soudci v hledáčku BIS

Bezpečnostní informační služba (BIS) napíchla před rokem telefony jednoho člena tuzemského podsvětí. Šlo v podstatě o rutinní operaci, ale na jejím konci stálo velké překvapení. Gangster několikrát volal jistému soudci a ten mu v jednom z rozhovorů nabídl tuto službu: Na požádání zjistí, na koho z podsvětí jsou nasazeny odposlechy, a za úplatek ve výši desetitisíců za jedno prověřené číslo předá informaci svému zločinnému spřízněnci. V operacích BIS to nebyl loni zdaleka první objev o nepoctivosti justice. Zjištěná fakta nakonec vedla tajnou službu k tomu, že ve své nedávno vydané výroční zprávě vykreslila docela strašidelný portrét představitelů zdejší spravedlnosti. „Kriminální jednání některých soudců a státních zástupců se projevuje v úniku informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupčním jednání nebo manipulací řízení před soudem,“ říká veřejně přístupná verze čerstvé zprávy BIS. Kdo jsou ti lotři v talárech a proč už dávno „nebručí“ v base?

Insolvenční mafie

BIS předala loni ministerstvu spravedlnosti celkem šest zpráv, které obsahovaly indicie o možném  nezákonném jednání soudců a státních zástupců. Nešlo o žádné vyčerpávající analýzy prošpikované důkazy, spíše o střípky podvodů a manipulací, na něž důstojníci BIS narazili při prověřování zločinů, které s činností justice nijak nesouvisely. Mimochodem, dobrat se jen k této povšechné informaci stojí nemalé úsilí. Všechny zprávy BIS jsou tajné, o informacích BIS jsou povinni mlčet i jejich příjemci z vlády či parlamentu. Při pátrání jsme tedy odkázáni na neoficiální informace sesbírané na často konspirativních schůzkách.

Jméno soudce, který nabízel prozrazovat podsvětí čísla odposlouchávaných telefonů, se nám nepodařilo zjistit. Podle neoficiálních zdrojů předaly tajné služby informaci protikorupční policii i protimafiánskému útvaru a pak se rozjela rozsáhlá sledovací, pátrací a odposlouchávací operace, která by měla zjistit, jak to s justičním obchodováním s odposlechy je. Operace je údajně dodnes v běhu.

BIS poslala loni ministerstvu spravedlnosti informaci o soudcích Krajského soudu v Brně Jaromíru Pořízkovi a Janu Kozákovi. Především ten druhý měl manipulovat s přidělováním případů podřízeným soudcům v insolvenčních řízeních a ty nejlukrativnější měl přidělit sám sobě. BIS soudce podezřívala, že řízené bankroty jsou jimi manipulovány a někteří věřitelé jsou okrádáni – podrobnosti v tajné zprávě údajně nejsou. Oba soudce dnes prověřuje policie, s oběma ministr Pospíšil nařídil kárné řízení. Pozitivnívýčet aktivit BISv případě těchto dvou soudců tím ale končí.

Jméno soudce Kozáka je totiž v médiích známé už osmnáct měsíců. Rozhodoval například  o insolvenčním řízení v OP Prostějov a už od loňského jara popisovala média praktiky, které vyřazovaly ze hry některé věřitele; soudce Kozák ale nebyl ministerstvem v souvislosti s bankrotem OP Prostějov tehdy nijak prověřován.

Podle důvěryhodných zdrojů ani tajná zpráva BIS neobsahuje žádnou analýzu ani důkazy, které by zločinné insolvenční praktiky odhalovaly. Vlastně jedinou konkrétní informací ve zprávách je, že soudce Kozák přidělil naprosto svévolně dvě stě šedesát insolvenčních řízení k rozhodování svým podřízeným a úplně se vyhnul zákonnému počítačovému způsobu náhodného přidělování spisů. Co to ale znamená, už zpráva neříká. Bylo těch dvě stě šedesát bankrotů zmanipulováno? Znamená to, že na brněnském soudu pracuje pod vedením soudce Kozáka mafie, která tuneluje firmy? Nevíme. „Zpravodajská služba nemůže ze své podstaty veřejně informovat o své práci a závěrech,“ zní odpověď tiskového mluvčího Jana Šuberta.

Zákonné zametání

Ve zprávách BIS pro ministerstvo spravedlnosti se také objevují jména dvou soudních znalců Pavla Prunnera a Jiřího Dana. Tito psychologové měli monopolní právo provádět psychotesty žadatelů o post státního zástupce a soudních čekatelů. Když někdo neprošel jejich zkouškou, do řad justice se většinou nedostal a BIS má podezření, že testy byly manipulovány. Prunner byl několik let velmi blízkým spolupracovníkem někdejšího proděkana plzeňské právnické fakulty Milana Kindla. Muže, na jehož škole vystudovaly bez řádného studia některé politické celebrity, policisté, příslušníci justice. Sama zpráva BIS mluví – bez konkrétních důkazů – o klientelistické a korupční síti z plzeňské fakulty, která prosazovala v justici nezákonné praktiky. Prunner byl ministrem Pospíšilem ve své funkci vyměněn, zda to souvisí s nějakým konkrétním zjištěním, ministerstvo nevysvětluje.

Tajná část zprávy BIS zmiňuje podle našich informátorů napříkladsoudce, který je podezřelý z braní úplatků, nebo dva státní zástupce, kteří nadbytečnými příkazy zdržovali vyšetřování korupčních případů. Žádné konkrétní důkazy však ve zprávě nejsou. Zpráva BIS ovšem konstatuje, že „aktivity představitelů justice vykazovaly v mnoha případech znaky kriminálního jednání, které vzhledem k zákonnému vymezení postavení soudců a státních zástupců nelze odpovídajícím způsobem postihnout“. Přeloženo, podle BIS je hlavní nemocí justice legální zametání zločinů pod koberec.BIS například upozorňuje, že státní zástupci a soudci rozhodují třeba o nasazení odposlechů, sledování, domovních prohlídkách – jež jsou často klíčem pro vyšetřování – a jejich „ne“ dokáže navždy zastavit slibně rozjeté pátrání.

„Nemůžu mluvit o konkrétních věcech, domnívám se, že zpráva BIS je v mnoha případech povrchní, stojí na útržkovitých informacích, ale jsem rád, že na problémy justice ukázala. Je na ministrovi spravedlnosti, aby je začal řešit,“ říká člen poslanecké kontrolní komise BIS František Bublan. „Informace od BIS jsme museli prověřovat a došetřovat. Ale pro vedení ministerstva znamenaly důležitý impulz pro kroky, které jsme udělali,“ doplňuje ho náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. „Domníváme se, že informace o tom, že se o justici vážně zajímá tajná služba, je už sama o sobě signálem pro soudce a státní zástupce, aby si dali na své jednání pozor.“