Klonování, díl druhý

Naklonovat lidské embryo není zdaleka tak jednoduché jako u jiných savců. Po narození ovce Dolly v roce 1996 se sice zdálo, že to půjde snadno, postupně však vědci zjistili, že příroda je z dosud neznámých důvodů proti. V roce 2004 ohlásil úspěch korejský profesor Hwang, vyšlo však najevo, že podváděl. Průlom přišel až nyní, i když vytvořené embryo je defektní a neživotaschopné.

Vytváření klonovaných dětí zakazují zákony, cíl těchto pokusů je však jiný – odebrat z embrya kmenové buňky, které mají téměř zázračné schopnosti: mohou se proměnit v podstatě v jakoukoli tkáň lidského těla. Podařilo se je změnit například v buňky slinivky produkující inzulin, takže existuje naděje, že by tak šlo vyléčit cukrovku. Problém je ale s imunitní reakcí, tělo pacienta může cizí tkáň odmítnout. Proto se vědci snaží pomocí klonování vytvořit buňky, které by měly stejnou genetickou informaci jako nemocný člověk – byly by jeho „vlastní“.

Zatím se to nikomu nepovedlo, velký úspěch však nyní zaznamenali vědci pracující v laboratořích Newyorské nadace pro výzkum kmenových buněk, financovaných soukromým kapitálem: podařilo se jim klonováním vytvořit lidské embryo a odebrat z něj kmenové buňky. Klonovali podobnou metodou jako před lety tvůrci ovce Dolly, na rozdíl od nich však z lidského…