Rozdělená země

Barva řídce osídlené maďarské pusty je v lednu hnědá a nebe je šedé. Známkou života jsou jen káňata čekající na kůlech u cesty na kořist. Cizinec projíždějící touto krajinou se nediví, že Maďaři považují za svůj národní rys melancholii a za svou kulturu smutek.

Pak se rovina najednou zvlní, objeví se lesy, louky a občas lze z cesty zahlédnout vesnici. Centrem tohoto malého ostrova kopečků v oceánu pusty je městečko, jež koncem 17. století založili němečtí mniši a nazvali ho Moor – Bažina. Maďaři si ho později přejmenovali na Mór – Mouřenín. Oba názvy dobře ilustrují současný spor mezi Evropou a Maďarskem, které jí od ledna předsedá. Pro Evropu je Maďarsko „bažinou“ demokracie, Maďaři Evropě naopak vyčítají, že je považuje za pouhé „mouřeníny“ a že odmítá respektovat jejich svobodně zvoleného vůdce Viktora Orbána.

Pravdou však je, že Maďarsko – po roce 1989 primus střední Evropy – se propadá ekonomicky i politicky. Loni v dubnu si lidé po dvaceti letech zvolili vládu jedné strany (Fidesz), která už sérií zákonů stihla upevnit svoji moc včetně kontroly nad médii a připravuje změnu ústavy, jež má Orbánovu „revoluci“ dokončit. Výčet dosavadních změn by byl příliš dlouhý a není tématem tohoto textu. Tím je hledání odpovědi na otázku, kde se stala chyba a zda náhlý úpadek demokracie je jen zvláštní maďarskou epizodou, anebo…