Jednou z událostí minulého týdne je to, že guvernér ČNB Miroslav Singer se rozhodl postavit názoru ministra financí Miroslava Kalouska. Kalousek se totiž po prohrané pařížské arbitráži s ČSOB rozhodl podat trestní oznámení na celý bývalý Zemanův kabinet a tehdejší představitele ČNB. Prý proto, že hodnota IPB v okamžiku převzetí byla kladná (34 miliard korun), což údajně všichni podepsaní museli vědět.
Podle Singerova textu pro páteční HN hodnota IPB při převzetí kladná nebyla a „ministerstvu financí se nepodařilo prokázat, že by ČSOB nevěnovala profesionální péči správě aktiv a závazků bývalé IPB“. Navíc Singer upozorňuje, že pád IPB mohl způsobit kolaps bankovního systému.
Protože se jak politici, tak vysocí úředníci mají chválit, když něco dobrého spáchají či udělají, v případě guvernéra Singera tak rádi činíme. Lze si totiž představit, že jeho názor zrovna nesouzní nejen s Kalouskem, ale také s pohledem mnohých kolegů v Bankovní radě ČNB, s názorem Hradu a s názorem mnohých čelných představitelů ODS apod.
Je důležité, aby ústavní instituce (a centrální banka mezi ně v našem systému jistě patří) respektovaly cosi jako institucionální hrdost a prestiž a institucionální paměť (kontinuita asi není ten správný či přiléhavý výraz).
Ústavní soud tuto emancipaci prokázal. Přestože v jeho vedení dnes sedí většina soudců, kteří byli do svých funkcí jmenováni prezidentem Klausem, již mnohokrát se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
