0:00
0:00
Dopisy23. 1. 20114 minuty

Dopisy

Astronaut

PRŮVAN V SÍTI
RESPEKT 2/2011

V článku autor poukazuje na to, že se bude muset vytvořit páteřové vedení o délce 500 km. Jen vybudování tohoto koridoru je víc ekologicky náročné než vybudování vzdušného vedení, nemluvě o zhyzdění krajiny, kdy je nutné vybudování koryt, spojkovacích kobek po každých 1200 metrech apod.

↓ INZERCE

Dále je v článku uvedeno, že se bude přenášet 800 kV stejnosměrně. Fyzik Tesla dokázal, že stejnosměrný přenos tak velkého napětí je ekonomicky a fyzicky vyloučen. Podle Ohmova zákona je lepší varianta přenášet na velké vzdálenosti pomocí střídavého napětí – kvůli menším ztrátám, než by tomu bylo u stejnosměrného napětí.

Jan Řeřicha

VELKÝ BRATR OPENCARD
RESPEKT 2/2010

Působila jsem pracovně ve státní knihovně a také v bance, proto považuji za podstatné doplnit, proč banky a knihovny zpracovávají osobní údaje.

Knihovny vedou databáze čtenářů, aby byly schopné vymáhat zapůjčené knihy (nebo náhradu za ně), které jsou například majetkem státu nebo obcí. Banky sbírají osobní údaje za účelem zmíněným v článku (tedy pro ochranu vlastních investic do úvěrů – mimochodem i to je bance uloženo zákonem, kdyby to banka nedělala, zkrachuje a vkladatelé přijdou o své peníze), navíc banka osobní údaje sbírá z důvodu ochrany majetku svých klientů. K tomu všemu je bance zákonem uloženo sbírat osobní údaje klientů za účelem prevence praní špinavých peněz a financování terorismu.

Tyto důvody pro zpracování osobních údajů jsou smysluplné, což v porovnání s neprůkazným účelem zpracování osobních údajů držitelů Opencard o to víc bije do očí.

Terezie Františka Čeřovská

KAŽDÝ PÁTÝ
RESPEKT 3/2011

Autor v článku píše: „Pětina současných soudců, žen a mužů v taláru, soudila už za totality.“ Tedy přibližně 600 soudců.

Toto je nelogická a nepravdivá interpretace informací od ministerstva spravedlnosti. To zveřejnilo seznam soudců, kteří byli členy KSČ – nikoli seznam soudců, kteří byli soudci v komunistickém Československu.Abychom získali počet aktivních soudců, kteří soudili i za komunismu, potřebujeme odečíst ty dnes aktivní soudce, kteří byli členy KSČ, ale nebyli za komunismu aktivními soudci. Opatrně by se také mělo zacházet se soudci, kteří byli členy KSČ, a poté z ní před 17. listopadem 1989 vystoupili. Ti jsou do tohoto počtu ale započítáváni také.

Jsou zde tedy dvě otázky. Zaprvé, jaký vliv má na rozhodnutí soudce skutečnost, že soudil za komunismu, a zadruhé, jaký vliv má na rozhodnutí soudce skutečnost, že byl členem KSČ, a jaký to mělo morální význam.

(…) Pro určení počtu soudců, kteří soudili i před rokem 1989, by bylo třeba provést hlubší studii, stejným způsobem by bylo potřeba udělat hlubší analýzu jejich rozhodování. Najde se odvážný/odvážná?

Jakub Drápal, student PrF UK

DESPEKT
RESPEKT 2/2011

Despekt Respektu ke vzkazu ministra školství Josefa Dobeše rodičům, aby – z důvodu dobrého uplatnění na pracovním trhu – přihlašovali své děti na učiliště, mě poněkud šokoval.

Tak tedy: Vzhledem k historickým a zeměpisným souvislostem může naše ekonomika růst jedině z kvalifikované technické práce, což předpokládá dostatek odborníků. Absolventů učilišť, středních odborných škol i technických vysokých škol se ale nedostává. Mnohá řemesla jsou na vymření; chybí stavbařské, strojařské i jiné profese.

Tento problém si naše společnost zapříčinila sama, když po roce 1990 vlivní politici za přispění svých poradců a některých akademiků s humanitním vzděláním (Petr Matějů, Ondřej Hausenblas…) spustili kampaň „všichni mladí lidé by měli mít maturitu“ a – v podtextu – „pracovat rukama je ostuda“. Neuváženě byla zrušena maturita z matematiky; nabídka škol – kvůli demografickému vývoji – dnes již převyšuje poptávku, takže dostat se kamkoli, jen ne na učňák, je snadné. K čemu však je nám přebytek právníků, ekonomů a filozofů, když neseženeme instalatéra, aby nám spravil vodovodní havárku v domě?

Proto vivat Dobešovi, Mílovi a Hospodářské komoře, kteří tuto kritickou situaci chtějí řešit.

Ing. Pavel Franek, Brno

UPŘESNĚNÍ

V článku Daňoví poplatníci, plačte (Respekt 2/2011) jsme nepřesně uvedli Ondřeje Sekaninu jako zaměstnance Karlovy univerzity. Na ní sice externě vyučuje, provozuje však především vlastní advokátní praxi. Za nepřesnost se omlouváme.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].