Mezi pózou a paranoiou
Filmem Drive režisér Refn potvrzuje svou pověst nového Tarantina
Film dánského režiséra Nicolase Windinga Refna Drive budí ohlas všude, kde se zatím promítal. Ne kvůli příběhu. Režisér vzal stokrát omletou, i když dobře vystavěnou noirovou zápletku a přetvořil ji v něco naprosto osobitého. Diváckou slast vyvolává péče, s níž se soustředí i na ty nejmenší detaily v každém záběru. Říká se tomu styl. Refn se noří do popkulturní a filmové historie s bravurou, která snese srovnání s tvorbou Quentina Tarantina. Jen jeho postavy toho, věrny skandinávské mentalitě, tolik nenapovídají. Taky dobře.
Žít jako kaskadér
Bezejmenný hrdina (v titulcích označovaný jako Řidič) je v podání Ryana Goslinga někdo, před kým se vám rozklepou kolena. Navzdory tomu, že nemá kulturistickou fazonu. Sotva promluví, jeho chladné oči prozrazují, že mezi světem a svým vědomím má propast jako Macochu. Jen v autě s plynem sešlápnutým k podlaze jako by něco cítil. Vyplaveným adrenalinem, který by jiným smrtelníkům přivodil infarkt, se mu za plného soustředění trochu uvolní stáhnuté mimické svaly v obličeji. Jeho koníček je mu zaměstnáním. Spravuje auta v servisu, na část úvazku se živí jako filmový kaskadér a občas vypomůže jako expert na to, jak uniknout z místa loupeže před policií.
Jako ve správném filmu noir strhne hrdinovi masku drsňáka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu