Vít Klusák
režisér
Někdo, kdo má rád Čoko Voko a Monty Pythony, má vkus a hravost Petra Marka, poctivost a IQ Martina Marečka, analytický nadhled Kamila Fily, pracovitost Jana Gogoly juniora, antiteleviznost Antonína Kosíka a moudrost Karla Vachka. Někdo, kdo se rád dívá na televizi, u té České se už delší dobu k uzoufání nudí, a přitom má odvahu a nápady, jak to změnit. Možná by to měla být žena, protože to se ještě nezkusilo. Jak to po sobě čtu, tak mi z toho vylejzají Čestmír Kopecký a Michal Bregant. Ale tihle dva nejsou žena a navíc ani nekandidují…
06_B_n.jpgRobert Sedláček
režisér
Přál bych si ředitele s vizí a odvahou, jehož myšlenkový potenciál nevychází jen z přebíhání mezi peoplemetrem a kalkulačkou. Doufám v ředitele, který ví, že intelektuál není třídní nepřítel, jinakost není podvratná činnost, „procenta“ nejsou božstvo a ČT 1 a ČT 2 nejsou dva odlišné světy, ale jeden spojitý. Televize je instituce, skrze kterou se dá působit na svět, aby byl lepší. Konkrétně se vyjadřovat ke jménům je nesmysl, sezení na sedmimiliardovém balíku a možnost ovlivňovat náladu v zemi toho, kdo vyhraje, změní a jako ředitel ČT nebude už úplně tím, kým je dnes. Ideály by mu ale vydržet mohly.
06_C_n.jpgPavel Jirásek
dokumentarista a výtvarník
Konkurz na generálního ředitele ČT pro mě jako tvůrce v sobě skrývá neustále trvající základní diskurz, byť zručně skrývaný v prohlášeních o zdravém hospodaření, sledovanosti či floskulích o posouvání se kupředu. Diskurz o schopnosti i povinnosti tvořit výjimečné žánry a formy, protože právě ty jsou podstatou nejen jedinečnosti média, ale i nositelem kultivovanosti společnosti. Obavy o to, jak bude řešen, se týkají obou skupin, z nichž se rekrutují kandidáti. U lidí z ČT panuje obava, že změna v médiu bude minimální, u profesionálních manažerů zase platí, že ČT není SuperStar.
06_D_n.jpgJiří Fiedor
dokumentarista a nakladatel
Kandidát do čela ČT by měl předně dobře znát prostředí, do kterého hodlá vstoupit, jinak bude trvat roky, než se zorientuje. Neměl by posuzovat programy podle jejich sledovanosti, ale naopak by měl využít rezervy, které se týkají vlastní výroby nekomerčních pořadů, zejména dokumentů, diskusních pořadů a okrajových žánrů. Měl by umět řídit instituci, která by byla divákovi partnerem – partnerovi totiž umíme naslouchat, necháme se jím poučit a vážíme si ho. Kdo z kandidátů toto bude schopen zvládnout, nechť se tím ředitelem stane – a je mi srdečně jedno, kdo to bude.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].