Co se stalo

Kniha

Co se stalo

britské spisovatelky M. J. Hylandové navazuje například na Camusova

Cizince

nebo jiná více či méně slavná umělecká díla, jež se potýkají s tématem zločinu a viny. Inteligentní, slušný, ale citově frustrovaný a labilní muž marně utíká před minulostí, rodinou a sebou samým. Vyniká manuální zručností, ale i lhostejností k okolí. Zmítán dvojznačností pocitů a negativním sebeobrazem uzavřeným hluboko v podvědomí spáchá v afektu vraždu. Bez jasného důvodu. Zmocní se ho strach. Svůj čin oznámí, ale zároveň utíká. Je dopaden. Následuje zdlouhavý a zničující soudní proces, v němž hrdina nenachází žádný smysl. A pak trest doživotí.

Nový život, o kterém Patrick Oxtoby tolik snil, přichází v jiné podobě. Přes utrpení ve vězení paradoxně nachází, po čem vždy tajně toužil: otcovskou ochranu před nesrozumitelným světem, možnost nelhat sobě ani ostatním a silnou motivaci žít. Snad proto prohlašuje: „Chvílemi jsem tu šťastnější, než jsem byl venku. Nikdo mě nenutí se překonávat a život se smrskl do rozměrů, které mi víc vyhovují.“ Tato myšlenka sice není v literatuře novum. Jedinečnost zde ale nehraje primární roli. Autorka přináší spíše další zajímavé ztvárnění morálních otázek typu: Kdo je vinen? Rodina, nebo společnost? Jedinec bez ohledu na okolnosti? Snad trochu od každého. Trest je jistě nutný. Ale kde je příčina viny?

Vyprávění v první osobě a ve strohém, až deníkově detailním stylu nám hrdinu přiblíží natolik, že s ním nelze nesympatizovat. Nápadně často nacházíme zmínky o jeho fyzickém stavu; od nevysvětlitelných bolestí krku a rukou, po neustálé slabosti a nespavost v průběhu soudního procesu. Autorka tak záměrně zaměňuje jeho fyzický stav za psychický, protože takový se hrdinovi bezprostředně jeví, aniž by mu rozuměl. Jeho psychická stránka je ale naopak obestřena tajemstvím. Cosi se odehrává v hlubinách jeho duše, tam je ona příčina, která nám i Patrickovi zůstává skryta. Společně s ním tak pociťujeme naprosté odcizení, neporozumění situaci, ve které je hrdina aktérem.

Autorka představuje smutný obraz života, který plyne sám od sebe a zcela jinak, než by člověk chtěl, jako by byl předem naprogramován a nešlo z něj vykročit. Název knihy se tak dá chápat jako otázka, ale i jako odpověď, jíž je příběh sám. Přestože se text svou syrovostí a stylovým minimalismem pohybuje na hraně banality, M. J. Hylandové se podařilo sugestivním způsobem vykreslit mnoho úrovní lidské psychiky, aniž by využívala jejich popisu. V tom tkví originalita jejího románu.

Autorka je romanistka.

M. J. Hylandová: Co se stalo

Přeložil Pavel Bakič, Kniha Zlín, 362 stran