Žena v kleci

Jakmile nějaký severský autor detektivek vydá na českém trhu první knihu, bývá přirovnáván ke Stiegu Larssonovi, autorovi bestselleru

Milénium

. Neušel tomu ani současný nejprodávanější dánský spisovatel Jussi Adler-Olsen. První díl jeho čtyřdílné série o komisaři Carlu Mørckovi sice obsahuje podobně jako Milénium explicitní výjevy násilí vůči bezmocné ženě nebo motiv vyšetřování kauzy zasahující do nejvyšších politických kruhů, jenže na rozdíl od Larssonova temného thrilleru připomíná Olsenova kniha spíše společenskou satiru.

Adler-Olsen navazuje na civilní styl spisovatelské dvojice Maj Sjöwallová a Per Wahlöö, s jejichž hrdinou, detektivem Martinem Beckem, se čeští čtenáři setkávají už od 70. let. Carl Mørck je inteligentní, pracovitý, ale také docela obyčejně nepozorný a líný jako on. Po zpackané akci, v níž se těžce zranil jeho kamarád, by nejraději jen luštil v kanceláři sudoku. Proto mu nevadí, že ho nadřízení „uklidili“ do nově zřízeného oddělení Q, kde by měl přešetřovat nevyřešené případy z minulosti. Nepřekvapí ho ani, když mu šéfové místo asistentky přidělí jako pomocnou sílu syrského imigranta Asada. Střet jejich kulturních tradic a vzájemné slovní přestřelky, jejichž příčinou je Mørckova počáteční povýšená nedůvěra k Asadovi, patří k nejlepším partiím románu. Podsaditý Arab totiž promění Mørckův kancelářský azyl v orientální bazar plný roztodivných vůní, jezdí autem sebevražedným stylem, jako by byl pořád v Damašku, ale na druhou stranu má výborný vyšetřovací instinkt.

Autor vykresluje se satirickým akcentem i další charaktery. Carlova bývalá manželka Vigga otravuje vzduch v ty nejnevhodnější momenty, s drzou samozřejmostí požaduje od Carla peníze na založení galerie, kterou chce vést se svým milencem. Slepou evoluční větev společnosti blahobytu představuje Carlův sádelnatý nájemník Morten, věčný student a panic s nulovými sociálními kontakty. Žena v kleci je zkrátka typem povedeného čtiva, jehož přitažlivost nevězí tolik v originální zápletce jako v propracovaném vykreslení postav a jejich vzájemných vztahů. O Mørckovi a Asadovi by měl člověk chuť si číst, i kdyby spolu jeli třeba na ryby nebo meditovat do tibetského kláštera. Adler-Olsenův úspěch spočívá v tom, že umí psát lakonicky a úsečně, čímž udržuje čtenáře v napětí, a zároveň v přesných psychologických zkratkách vystihuje duševní pochody svých hrdinů. Proto předčí jiné skandinávské thrillery z nakladatelství Host vezoucí se na vlně úspěchu Milénia: třeba dryáčnického Hypnotizéra Larse Keplera nebo rozvláčnou a křečovitě psychologizující Zimní oběť Monse Kallentofta.

Jussi Adler-Olsen: Žena v kleci

Přeložila Kristina Václavů, Host, 408 stran