Editorial: Zlato nad finance

Nálada klesá, cena zlata tudíž stoupá. I tak by se dalo shrnout to, co se nyní děje s hodnotou žlutého kovu. Investoři – ale i řada drobných střadatelů – chtějí mít evidentně něco, na co si mohou sáhnout a co má pořádnou váhu. Bublin a virtuálních investic už bylo dost, teď pojďme hrát s něčím pevným, říkají si. Jenže i zlatá cihla může být virtuální, respektive její hodnota. Oproti penězům znehodnoceným inflací má však zlato stále tu výhodu, že ho můžete využít i jinak. V případě zlevnění ho lze například roztavit a udělat si z něj zuby, pozlatit vázu či prostě použít jako hezké těžítko.

Zlato je fascinující nejen svojí hodnotou, ale i příběhy, které se k němu pojí. Vedly se kvůli němu války, je součástí uměleckých skvostů, přimělo muže vydat se za nejistým dobrodružstvím, když způsobilo celosvětovou horečku. Kolega Tomáš Sacher přináší na str. 31–34 článek, který nejen shrnuje příběh zlata, ale především zachycuje aktuální události. Jeden z českých podnikatelů mu svůj hlad po zlatě vysvětluje takto: „Mým cílem není na zlatě zbohatnout jako spíše připravit se na nejhorší. Ať už zítra nebo za pár let, finanční svět Západu se neodvratně zhroutí a tohle je moje pojistka pro zlé časy.“

Doufejme, že se plete a finanční svět se nezhroutí. Ostatně třeba snaha o jeho záchranu se nyní vážně řeší v Evropské unii, jak dokazují kolegové Kateřina Šafaříková a Jiří Sobota na str. 17–21.

A pro ty, kteří nemají, za co by zlato nakupovali, nabízíme citát spisovatele a nakladatele Václava Matěje Krameria: „Važme si knih, dobrých a užitečných nad zlato a drahé kamení, ježto jsou nejvěrnějšími průvodci, kteří nám nejjistější cestu ke ctnosti a moudrosti ukazují.“ Vzhledem k tomu, že se vláda stále drží plánu na zvýšení DPH i na knihy, bude možná brzy toto přísloví platit doslova. Pak nebudou makléři volat, že chtějí kilo zlata, ale kilo Krameria. Taky možnost.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery