Když se vloni tento list ptal předního analytika německé zahraniční politiky na možný rozpad eurozóny, považoval to Josef Joffe za „hloupost“, která se v žádném případě nestane. „Chceme měnovou unii za každou cenu zachránit,“ řekl tehdy Joffe. „Nikdo nemá zájem ji poškodit, nejméně ze všeho Němci.“ Dnes tato pouze rok stará slova zní jak z jiného světa.
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/4a4d220f-e9d8-4c00-871f-f605c2017a8a.jpeg?width=1920&height=600&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/346d208b-db3f-4735-8aae-a35cff633dcb.jpeg?width=3840&height=651&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
Krize důvěry
Joffe tehdy jen vyslovil názor, který sdílela Angela Merkelová a většina německých ekonomů. Krize eura byla podle nich technický problém spočívající v tom, že se Řekové a další jihoevropské státy příliš zadlužili. Stačí je tedy donutit k úsporám a reformám a s ostatními členy eurozóny se domluvit na přechodném záchranném balíčku, který zajistí důvěru trhů. A všechno bude fungovat jako dřív i bez radikálních reforem směřujících k užší integraci. Teď už víme,že tento způsob řešení nefunguje. Řecko postupuje k bankrotu navzdory reformám, krize se jako rakovina šíří do dalších evropských zemí a pád eura – s nedozírnými a nebezpečnými politickými a ekonomickými důsledky – působí jako stále reálnější hrozba.
Jako přesnější se také ukazuje jiná, řekněme anglosaská interpretace, podle níž jsou „řecké“ reformy sice…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu