Vzpomínka na Harryho

Drazí truchlící! Sešli jsme se v kinech po celém světě v hojném počtu, abychom uctili památku našeho společného přítele Harryho Pottera. Zrodil se v hlavě jedné svobodné matky v roce 1990 ve zpožděném vlaku mezi Manchesterem a Londýnem. A už na konci milénia bylo jasné, že na světě je nový globální hrdina, díky němuž děti po celém světě zjistily, že číst mnohasetstránkové bichle na pokračování může být pěkně návykové.

Přesně tři dny po 11. září 2001 začal Harry žít druhý, filmový život. Převtělil se do Daniela Radcliffea. Do té doby jsme si podobu brýlatého malého čaroděje tvořili v mozku každý sám. V okamžiku premiéry prvního dílu jeho obraz navždy splynul s tváří dvanáctiletého britského chlapce, který nám poté s každým dílem doslova rostl před očima a s jeho mentálním zráním se zvyšovala – jak to tak v dospívání bývá – i obtížnost výzev, které před ním stály.

Těch osm filmů o čarodějném učni z Bradavic se zapíše do dějin. A snad odpustíte řečníkovi smělé tvrzení, že to nebude jenom díky slušnému řemeslu. Méně doslovnosti a špetka risku změnit děj oproti předloze by totiž neškodila. To by ale na podobu scénářů nesměla přísným zrakem dohlížet Potterova stvořitelka J. K. Rowlingová. Filmový Harry je symbolem dekády, v níž Hollywood začal sázet na filmové série.…