Nestal se členem amerického Kongresu jako jeho otec Thaddeus ani slavným básníkem jako jeho syn Ezra. Přesto zažil jednu z nejpozoruhodnějších etap dějin Spojených států s tak převratnými událostmi, jako bylo zrušení otroctví a následná občanská válka, rozmach „amerického“ podnikatelského ducha či dramatický zánik autentického života indiánů. O tom všem vypráví Homer L. Pound v knize jednoduše nazvané Syn slavného otce/ Otec slavného syna. Nejde však o detailní biografii, jak by se podle titulu mohlo zdát, ale o pokus stroze – pomocí krátkých útržků – zaznamenat tehdejší strhující události skrze vlastní paměť. Homer L. Pound také své vzpomínky pořídil až na sklonku života ve třicátých letech 20. století v italském Rapallu, kde žil u svého syna – básníka Ezry Pounda – a kde také v roce 1942 ve svých čtyřiaosmdesáti letech zemřel.
V osmnácti kapitolách popisuje nejen svoje dětství v rodině bohatého podnikatele v postupně vznikajícím městečku Chippewa Falls na tzv. Velkém severozápadě, ale i první nesmělé dospělé kroky v tehdejším nejistém světě objevitelského dramatu. Vzpomíná na první setkání s indiány, na muže ověšené pistolemi, zaznamenává gigantický dřevorubecký ruch podniku jeho otce na řece Chippewa, krach místních bank během tzv. černého pátku, vlastní neúspěšné pokusy živit se jako venkovský knihkupec nebo svůj dobrodružný výlet do pevnosti ležící na indiánském teritoriu, a to krátce po legendární bitvě u Little Big Hornu. O svém životě vypráví překvapivě ve třetí osobě a jeho líčení je tak osobité, že místy získává až surrealistický nádech. To když například líčí, jak tehdy slavný cirkus Dana Rice, který dorazil na americký Divoký západ, musel se slony přeplavat řeku, protože by svojí vahou potopili místní převoznický prám. Nebo když poeticky připodobňuje zpěv a volání černošských vorařů „propletený se zvukem vody“ k Dvořákově symfonii Z nového světa.
Kniha je tak spíš intimním vyprávěním než kritickou reflexí oné doby nebo záznamem nějakého výrazného postoje – až na letmo vyjádřený odpor k občanské válce. Pro současného čtenáře tak ale nepřímo přináší i nezodpovězené otázky: jak asi Pound z pohledu pamětníka tak převratných událostí během klopotného budování americké demokracie hodnotil svého syna coby obdivovatele Benita Mussoliniho a antisemitu? Na to sice žádnou odpověď nepřináší, přesto má i tak svoji hodnotu. Třeba vylíčením vzniku „drsné“ tradice přímé a veřejné konfrontace s voliči v rámci volebních kampaní či samozřejmá hrdost na sebe a svoji vlastní zodpovědnost coby svobodného občana.
Homer L. Pound: Syn slavného otce / Otec slavného syna
Přeložil Petr Mikeš, Dybbuk, 128 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
