Stvořitelé a spasitelé

Existují dávná tajemství, jež nepřestávají vzrušovat vědce zabývající se dějinami i náboženstvím zároveň. Jedním z nich je příběh

Sarajevské hagady

 – iluminované knihy tradičního vyprávění o exodu Židů z Egypta, která je dnes k vidění coby součást stálé expozice Národního muzea Bosny a Hercegoviny.

Jejím osudem se nechala volně inspirovat spisovatelka a novinářka Geraldine Brooksová (56) ve svém románu Stvořitelé a spasitelé. Kniha byla například alespoň třikrát zachráněna před zničením, a sice dvakrát muslimem a jednou římskokatolickým knězem. Navíc je ilustrovaná podobami lidí včetně tváří, což židovská tradice zakazuje. Když se však Brooksová pokouší přijít na kloub záhadě, kdo je autorem těch krásných ilustrací a kdo je asi ta černá žena u sederové tabule na jedné z nich, zcela se nechává vést fantazií. Ústřední hrdinkou románu je knižní konzervátorka Hana, vzdělaná a emancipovaná Australanka, která si je na pracovní cestě do Sarajeva roku 1996 dobře vědoma jak svých „západních“ privilegií, tak tehdejších fatálních selhání OSN. Její hlas je současný a přesvědčivý, lehce cynický a sarkastický, a přesto se pod jeho ochrannou vrstvou skrývá idealistka – z původně nezúčastněné vědkyně se stává dalším „člověkem knihy“, který se snaží zmapovat její cestu od stvoření až ke spasení.

Brooksové dějiny Sarajevské hagady se klenou přes šest století – od středověkého Španělska a Benátek inkviziční éry s poměrně předvídatelnými krutostmi mučení a ponižování. Mnohem rafinovaněji autorka vykresluje Vídeň sklonku 19. století a mnohem úderněji Sarajevo poloviny 90. let minulého století. Toto město věřilo v pevné základy své kosmopolitní kultury, ovšem je-li tváří v tvář civilním obětem balkánské války zachráněná Sarajevská hagada, „symbol toho, že sarajevský multietnický ideál přežil“, zůstává otázkou. Stvořitelé a spasitelé čtenáři ukazují, jak se v průběhu staletí zacházelo zejména se Židy a potažmo se ženami, a lehce didakticky mu udělují lekci o historickém postavení menšin. Na city zaútočí jak četné pasáže zachycující utrpení dětí, tak několik milostných zápletek a v závěru se všechny postavy jakoby rozpadnou do dvou černobílých kategorií: na ty, které knihy ničí, a ty, které je nezřídka s nasazením života zachraňují. Kromě toho se nelze ubránit dohadům, jaké asi byly skutečné osudy islámského učence Derviše Korkuta, který roku 1942 kromě Sarajevské hagady zachránil též židovskou dívku Miru Papo, mladičkou jugoslávskou partyzánku, a sarajevského knihovníka Envera Imamoviće, a zdali by nakonec mocnější než skutečností vágně inspirovaná fikce nebyl román-dokument.

Autorka je amerikanistka.

Geraldine Brooksová: Stvořitelé a spasitelé

Přeložila Hana Zahradníková, Plus, 396 stran