Můj přítel Wen

Chceme vytvořit alianci na dobu delší než moje setrvání ve funkci premiéra, které ovšem také nebude krátké,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán při nedávné návštěvě čínského premiéra Wen Ťia-paa v Budapešti. Jeho čínský protějšek poté s orientální květnatostí mluvil o tradičním přátelství s Maďarskem, jež je „vždy důležitější než byznys“. Byl to přitom právě Viktor Orbán, který ještě před necelými deseti lety obviňoval levicovou vládu, že jako „bývalí komunisté“ udržují těsné vztahy s čínskými komunisty. Co se změnilo?

Tibeťané pod dohledem

Proměna Viktora Orbána z prozápadního pravicového liberála v politika, který mluví o úpadku Západu, rostoucím významu „větrů z východu“ a netají se obdivem k Číně, trvá už několik let. Návštěva čínského premiéra, který se před dvěma týdny v Budapešti zastavil na své evropské cestě do Londýna a Berlína, se stala jeho velkým politickým vítězstvím. Premiér Wen slíbil, že Čína bude kupovat maďarské dluhopisy a čínské firmy budou v Maďarsku významně investovat. Orbán, který v dubnu 2010 po drtivém volebním vítězství nastoupil do funkce a hned v létě vyhnal delegaci Mezinárodního měnového fondu požadující po něm tvrdé reformy výměnou za půjčku zadlužené zemi, může být spokojen. Má teď místo MMF opravdu bohatého přítele.

Cena za tuto novou „alianci“ je pro Orbána zřejmě přijatelná, pro jeho odpůrce naopak příliš velká. Orbán na rozdíl od svých evropských kolegů s Wenem nemluvil o lidských právech v Číně a maďarská policie zamítla žádost Tibeťanů žijících v Maďarsku o povolení k demonstraci – prý by narušila provoz. Naopak je povolala do svých úřadoven ke kontrole pasů a povolení k pobytu, shodou okolností v čase Wenovy návštěvy.

Orbán se na Wenův příchod připravil opravdu důkladně. Jeho ministr pro rozvoj Tamás Fellegi už rok jezdil do Číny jako speciální zmocněnec pro přípravu 12 bilaterálních smluv převážně obchodního charakteru, které mají podle Orbána „historický“ charakter. Mohutné čínské investice mají proudit do logistických center, železnic či chemických podniků, jako je zadlužený BorsodChem, který už počátkem roku koupil čínský chemický gigant Wanhua Industrial Group. Největší zájem mají však Číňané o maďarské železnice a aerolinky, které údajně slíbili zmodernizovat. Po trpké zkušenosti s neustále zdražovanou a posléze zastavenou stavbou dálnic v Polsku by to byl i pro Číňany důležitý krok k nápravě pověsti.

Maďarsko potřebuje zahraniční investice jako sůl. Orbánovi se příliš nedaří plnit sliby o snížení deficitu a oživení ekonomiky. Zavedení rovné daně 16 procent zatím Maďary nepobídlo k většímu optimismu a spotřeba klesá. Úvěry bank zamrzají, protože banky jsou zesláblé drastickou daní, kterou na ně Orbán uvalil, a navíc mají potíže dostat od statisíců lidí platby za hypotéky, z nichž více než polovina byla uzavřena ve švýcarských francích. Prudké oslabení maďarského forintu vůči této měně dostalo mnoho lidí do situace, kdy nejsou schopni dluhy splácet.

Maďarská vláda sice nedávno ohlásila velkolepý národní plán na snížení nezaměstnanosti, který počítá do konce roku 2013 s vytvořením 300 tisíc nových pracovních míst, není však vůbec jasné, jak toho chce dosáhnout. Zatím čelí demonstracím proti vládním škrtům, naposledy 29. června, kdy odboráři ohlásili generální stávku, ale poté, co jim ji vláda narychlo přijatým zákonem zakázala, se uchýlili jen k částečným blokádám silnic.

Hillary promluvila

Je možné, že Orbánova vstřícnost vůči Číně má kromě ekonomického pragmatismu i politický charakter. Jak napsal přední maďarský esejista Ákos Szilágyi, Orbán buduje po vzoru Číny „kasárenský kapitalismus“ a v Evropě je průkopníkem tohoto nového modelu. „Konečně se naše asijské kořeny budou moci chytit globálního trendu,“ dodal jízlivě.

Szilágyiho esejistická formulace může být nepřesná, ale faktem je, že Orbánovo využívání mocenského monopolu v zemi zneklidňuje už i zahraničí. Po skandálu s mediálním zákonem, který tvrdě kritizovala Evropská komise nebo zpravodaj OSN pro svobodu projevu Frank La Rue, přišla na řadu nová maďarská ústava. Benátská komise (orgán Rady Evropy) měla hodně výhrad k jejím paragrafům, které betonují mocenskou pozici současné vlády a tím „snižují význam voleb“. Jen jeden příklad: Orbán omezil pravomoci Ústavního soudu, prodloužil funkční období soudců na 12 let a současně zvýšil jejich počet, aby vzápětí pět nových dosadil vlastní stranou Fidesz. Na tři volební období má tak Ústavní soud pod kontrolou. Minulý týden odhlasoval Evropský parlament usnesení, v němž vyzval Evropskou komisi, aby přezkoumala soulad maďarské ústavy s evropskou legislativou zejména v oblasti ochrany lidských práv. Viktor Orbán reagoval velmi ostře slovy, že „Brusel není maďarskou velitelskou centrálou“.

Orbánova inspirace čínským modelem se dá vyčíst i z dopisu maďarských intelektuálů a bývalých disidentů americké ministryni zahraničí Hillary Clintonové před jejím příjezdem do Budapešti. Upozorňují v něm americkou představitelku kromě jiného na dvě zajímavé inovace vlády: nařízení, jímž přinutila soukromé podnikatele zvýšit mzdy, a návrh zákona, který prodlužuje vyšetřovací vazbu ze 48 na 120 hodin, přičemž prvních 48 hodin nebude mít ­zatčený nárok na právníka.

Hillary Clintonová vyslyšela signatáře dopisu a na tiskové konferenci řekla, že s Orbánem mluvila velmi otevřeně o „našem zneklidnění týkajícím se nezávislosti justice, svobody tisku a transparentnosti vlády“. Orbán, který stál vedle ní, nehnul brvou. Politické vítězství, které si užil před pár dny při návštěvě přítele Wena, mu žádná americká kritika nemohla pokazit.