Editorial: Prostupná hranice

K žánru dobré filmové gangsterky neodmyslitelně patří nejistota, která udržuje diváka do poslední chvíle v napětí. Kdo hraje jakou hru a s kým? Kdo donáší FBI a který policajt zase pracuje pro podsvětí? Je padouch opravdu padouch a hrdina hrdina, nebo se dávno prohodili?

James Bulger, donedávna v USA druhý nejhledanější zločinec po Usámovi bin Ládinovi, tohle zmatení rolí přivedl k dokonalosti a postavil na něm úspěch svého zločineckého impéria. Sám práskač, jehož informace pomáhaly policii likvidovat konkurenční mafiánské klany, užíval si jako protislužbu přízeň spřátelených důstojníků FBI. Pod jejich ochranou mohl dvě desetiletí v klidu a bez problémů se zákonem budovat svou organizaci. Posledních šestnáct let strávil na útěku, než se ho Američanům počátkem letošního léta podařilo zatknout a poslat do vězení, kde už sedí jeho někdejší policejní komplicové.

Dobrodružný příběh mazaného a nelítostného vraha vypráví v hlavním tématu tohoto čísla kolega Jiří Sobota (strana 52). Čte se jedním dechem jako klasická gangsterka, jeho poselství je však velmi současné. Hlavní nebezpečí pro demokratický systém nepředstavují zločinci jako takoví, ale nejasná či prostupná hranice mezi nimi a muži zákona. Tohle riziko platilo v Bostonu 70. let stejně jako v Česku roku 2011.

Bývalý elitní policista Libor Vrba sice není agent John Connolly, který léta kryl Bulgerův gang. Když ale detektiv z protikorupční jednotky přejde do služeb magnáta, který shodou okolností zaměstnává také bývalého náměstka ministra obrany Martina Bartáka, jehož podezřelé zakázky Vrbův tým ještě nedávno vyšetřoval, něco tu nehraje. Má expolicista pomáhat Bartákovi zametat stopy?

Podezřelý přestup důkladně analyzuje kolega Ondřej Kundra v článku na straně 17. A my ostatní můžeme jen doufat, že si české korupce dříve či později povšimne režisér Martin Scorsese tak jako Bulgerova příběhu ve filmu Skrytá identita. Na plátně se gangsteři i jejich policejní přátelé jeví přece jen sympatičtěji.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

napínavé čtení vám přeje

Petr Třešňák

zástupce šéfredaktora