Anketa: Proč lékaři neradi přiznávají chybu při nezdařených zákrocích?

Alena Dernerová

dětská lékařka, senátorka

Jde o problém, který se netýká jen lékařské profese – obecně málokdo rád přizná svoji chybu a je spíše výjimkou, když je někdo natolik čestný, že pochybení uzná i na veřejnosti. Co vím z tisku o této konkrétní kauze, pochybení se opravdu stalo a někdo by za něj měl nést odpovědnost – nejsem si jistá, zda je dostačující to, že obviněna od soudu odešla s trestem jen zdravotní sestra. Pokud zůstal v břiše pacientky nástroj a ta měla potíže, nechápu, proč nebyla poslána na ultrazvuk nebo RTG břicha, kdy by se na důvod bolestí muselo přijít. Navíc nepřijatelná je i následná neschopnost se pacientce alespoň omluvit.

06_B_n.jpgOndřej Dostál

právník

Zdejší právní prostředí není přátelské k dobrovolnému přiznávání chyb. Lékaři hrozí trestní stíhání či disciplinární postih, účinná lítost zárukou beztrestnosti není. Pokud naopak lékař chybu zapře, má slušnou šanci, třeba tím, že si pacient netroufne podat žalobu, nebude dost důkazů, nenajde se konkrétní viník…  Přitom by stačilo několik jednoduchých změn v zákonech, umožňujících férovější a rychlejší odškodňování, omezení trestních postihů konkrétních lékařů, kteří chybu nahlásili, či zvýhodnění nemocnic aktivně vyhledávajících zdroje chybovosti v úhradách od zdravotních pojišťoven.

06_C_n.jpgLeoš Heger

ministr zdravotnictví

Lidé obecně neradi přiznávají svoje chyby a lékaři jsou také jen lidé. Poskytování zdravotní péče je ovšem mimořádně riziková záležitost pro všechny strany. Proto je nutné odvádět péči formálně správně, aby se pak mohlo zpětně posoudit, zda se postupovalo standardně a zda špatný průběh nemoci či zákroku neovlivnila chyba někoho ze zdravotnického personálu. Ministerstvo každoročně vyhlašuje rezortní bezpečnostní cíle závazné pro námi řízené nemocnice. Přesto je však především záležitostí etické a osobnostní vyzrálosti každého lékaře, zda umí přiznat chybu a poučit se z ní.

06_D_n.jpgLenka Mergenthalová

primářka ARO, Kroměřížská nemocnice

Lékaři jsou jen lidé, nejsou to stroje a nejsou neomylní. Nejsem si však zcela jistá, zda tento konkrétní případ vystihuje téma, které je diskutováno. Lékař v dané chvíli udělal maximum možného, a naopak selhal kontrolní mechanismus, za který je zodpovědná sestra – instrumentářka. Vítám snahy, aby ve zdravotnictví kompetence a zodpovědnost byly rozděleny mezi veškerý zdravotnický personál. Zatím vnímám pouze zvyšující se tendence ke kriminalizaci jakékoli činnosti lékařů. A možnosti obrany proti tomu na straně lékařů jsou v současné době zcela minimální.