Nejistota v televizi

Generální ředitel České televize Jiří Janeček minulý týden oznámil, že po osmi letech ke konci srpna ve své funkci ze zdravotních důvodů končí. Jeho zásluhy jsou jasné: úspěšná digitalizace a dva nové programy. Jenže to bylo zřejmé už v roce 2009, kdy byl zvolen do funkce podruhé, ale pak jako by uplynulé dva roky ani nebyly: nepřibylo nic, co by se dalo pochválit. Naopak: právě v tomto období začaly mizet desítky milionů z rezervního fondu a vyšlo najevo několik podezřelých manažerských rozhodnutí. 

Se sedmi miliardami je to hračka

O opravdových důvodech odstoupení Jiřího Janečka lze jen spekulovat, jeho zdravotní stav zná asi jen on a jeho lékař. A i když chatrné zdraví je nejdůležitějším důvodem, proč opustit jakékoli zaměstnání, tak tomuto vysvětlení ubírá na věrohodnosti, že neodchází hned, ale až za tři měsíce, a v rozhovoru pro Lidové noviny navíc na otázku o svých budoucích pracovních plánech připustil, že se „za pět měsíců třeba někde vynoří“.

To, jak Janeček své oznámení načasoval, budí podezření, že jeho odchod souvisí se změnou poměru hlasů v televizní radě: ubývá těch, kteří ho bezmezně podporují, a sílí skupina radních, kteří jeho práci kritizují. Radu teď při pravidelném střídání opouští totiž její předseda a bývalý mluvčí pražské ODS Jiří Baumruk a bývalá koulařka Helena Fibingerová, kteří patřili k největším zastáncům stávajícího ředitele. (Svou rezignaci ředitel oznámil mimochodem jen několik minut předtím, než rada měla jednat o jeho roční odměně ve výši tři čtvrtě milionu korun. Někteří radní už ale předem oznámili, že budou hlasovat o jejím výrazném snížení, a rada nakonec bod z jednání stáhla.)

Většina rady Janečka chválí za to, že televizi dostal z červených čísel k vyrovnanému rozpočtu. Je pravda, že srovnal hospodaření, ale navíc před několika lety zákonodárci za odměnu vyrovnaného rozpočtu odsouhlasili zvýšení koncesionářského poplatku téměř o sto procent, takže příjem televize se ze dne na den zvýšil ze čtyř na sedm miliard korun.

Část peněz televize nepotřebovala, proto Janeček založil rezervní fond na horší časy. Z něj už ale loni vzal sto milionů korun, a letos dokonce dvojnásobek. I když tedy účetnictví je díky rezervě oficiálně stále v plusu, fakticky to znamená, že dnes televize vydává více, než vybere. S rezervním fondem v zádech by instituce vydržela do roku 2014 nebo maximálně o dva roky déle. Jenže v listopadu má podle dosavadního plánu skončit ve veřejnoprávním vysílání reklama, a tak není jasné, jak bude kasa vypadat dál. „Provozní ztráta je ve firmách něco běžného, není to nějaká beznadějná situace, ale musí se v budoucnu řešit. Jen je nutné si přiznat, že televize ve ztrátě je. A to se musí komunikovat, což se nestalo,“ říká radní Jan Prokeš.

Vztah mezi ředitelem Janečkem a radními se ostatně v posledním roce výrazně zhoršil. Radní si stěžují, že s nimi přestal komunikovat. Zatímco si během jeho prvního volebního období telefonovali a neformálně spolu řešili různé aktuální otázky, jejich kontakt se v uplynulých měsících omezil na minimum. Nespokojenost s jeho manažerskými kroky rostla a někteří radní začali mluvit nahlas o jeho odvolání. V dosavadním složení rady by tento návrh neprošel, se současnou obměnou rady by Janeček podle radního Josefa Pavlaty do konce roku ve svém křesle určitě nevydržel.

Potřebujeme Brno?

Radní ředitelovi Janečkovi nejvíce vyčítají nepodařenou restrukturalizaci. Ačkoli nastupoval do svého druhého funkčního období s tím, že bude televize šetřit a zprůhlední se dosavadní byrokratická struktura, žádné peníze se neušetřily a byrokracie ještě posílila. „Vnitřní kontrolní mechanismus je v systému popelkou, oddělení se třemi lidmi je na podnik se třemi tisíci zaměstnanci málo,“ tvrdí Jan Prokeš a poukazuje na chybná výběrová řízení, která televize v poslední době vypisovala. Asi nejznámější kauzou se stal pokus přenechat výběr i správu koncesionářských poplatků externí firmě. Podobně nejasný byl prodej majetku nebo nákupu zbytečně drahé techniky bez výběrových řízení (mimochodem vyhnout se výběrovému řízení veřejnoprávní instituci umožňuje zvláštní zákon). V současnosti se hraje o nehospodárnou výstavbu televizního studia v Brně za 700 milionů korun, u kterého není jasné nejen financování stavby, ale především to, jestli ho televize vůbec potřebuje.

Vaz však Janečkovi podle mediálního analytika Jana Potůčka, který se vyjádřil v Českém rozhlase, nakonec zlomilo personální vedení. Žlutou kartu dostal už za krytí bývalého milicionáře Františka Lamberta, kterého dosadil do funkce finančního ředitele. Ještě více však pověst instituce poškodil tím, že ji zanechává po osmi letech ve vnitřním rozkladu, sice se špičkovým zpravodajským kanálem, ale s mizející tvůrčí kreativitou.

„Je tu problém v přístupu k autorům,“ říká režisér Břetislav Rychlík. O nových pořadech už totiž nerozhodují jako dříve tvůrčí skupiny vedené zkušenými dramaturgy a producenty, ale centrální oddělení v čele s lidmi, kteří nejsou z oboru (například auditor nebo ekonom). Vznikla tedy neprůhledná byrokratická síť mnoha ředitelů původem ze soukromého sektoru, ve které se nové kreativní nápady snadno ztratí. Veřejnoprávní instituce si tak nechala proklouznout mezi prsty například spolupráci na dokumentu Občan Havel nebo na cyklu o společenských problémech Soukromé pasti.

Zachraňte dvojku

Ředitel Jiří Janeček odchází v době, kdy je budoucnost televize nejistá. Podle zákona má v listopadu skončit ve veřejnoprávním vysílání reklama a s tím pochopitelně i příjmy z ní, na stole také zůstávají otázky privatizace nebo možné snížení koncesionářských poplatků a s tím i propad příjmů až o jednu miliardu korun. „Potřebujeme více kultury. Tento ředitel dostal televizi na dobrou ekonomickou úroveň, ten následující se musí věnovat kvalitě programu,“ soudí radní Jan Brandejs. Jenže dnes jsou výdaje na provoz televize přibližně dvakrát vyšší než výdaje na výrobu, takže v ideálním případě by se poměr měl změnit.

Několik dní po Janečkově prohlášení nejsou ještě kritéria pro výběr nového ředitele jasně formulována: část radních by ráda oslovila vhodné osobnosti, další si raději počkají na to, jaké žádosti přijdou poštou. V novinách se spekuluje o bývalém řediteli televize Nova Petru Dvořákovi, nicméně radní v rozhovorech o budoucnosti velmi obecně varují před lidmi ze soukromé sféry, aniž by se chtěli vyjádřit ke konkrétním jménům. Všichni, kterých jsme se ptali, vyzdvihují manažerské schopnosti jako základní charakteristiku, nicméně přimlouvají se za někoho, kdo přichází z umělecké sféry a veřejnoprávní prostředí zná zevnitř.

„Kandidát by měl jasně formulovat, jaké má plány s každým jednotlivým kanálem, protože dnes nemají jednička ani dvojka jasné profily. A i když třeba sledovanost sportu stoupá, musí mít budoucí ředitel jasnou představu, co je veřejnoprávním posláním sportovního zpravodajství,“ říká radní Jaroslav Dědič. A právě to je velká výzva. ČT 1 a ČT 2 mají po přesunutí zpravodajství a sportu na nové kanály problém se skladbou programu, ztratily svou vlastní tvář, nevyrábí pořady dopředu a chaoticky mění časy vysílání. Při pohledu na tabulky sledovanosti je tedy jasné, že nového ředitele nečeká žádný  jednoduchý úkol.