Malý český glamour

Je to snad ten nejněžnější polibek v dějinách kinematografie. Rty jako samet a oči jako hvězdy, americká herečka Grace Kellyová se sklání nad svým přítelem a tiše šeptá. Blond vlna nad čelem je pečlivě naondulovaná, sukně nadýchaná jako dortík, pamatuje si to každý, kdo viděl Hitchockův film

Okno do dvora

. Právě Grace Kellyová, princezna Hollywoodu, která se později provdala za skutečného monackého prince, je ztělesněním slova glamour. A slovo glamour je zase trochu jako ona. Je to zvláštní kombinace krásy, luxusu, elegance a sex-appealu a používá se pro ženy žádoucí a nedostupné – filmové herečky, operní divy, luxusní prostitutky, pro Marlene Dietrichovou, lady Dianu i Paris Hiltonovou. Prostě pro vše, co má dimenzi tajemné, přepychové a snad trochu lascivní krásy.

V padesátých letech, kdy šel film Okno do dvora do kin (1954) a vycházela hvězda Grace Kellyové, se u nás ovšem tenhle druh krásy netrpěl. Z drahých látek se od roku 1947 platila daň z přepychu a modelová krejčovství byla brzy poté znárodněna. Zatímco si Grace Kellyová ve filmu listuje časopisem Bazaar, v Československu mají ženy časopis Žena a móda, kde čtou: „Oděv z měšťansky honosného materiálu nepřesvědčuje o projevu úcty ke kolektivu.“ Navádí prý jen k& …