Anketa: Zasloužil si režisér Lars von Trier za svoje výroky vyhazov z festivalu v Cannes?

VÍT KLUSÁK

režisér

Pustil jsem si záznam té tiskovky a nedá moc práce pochopit, o co tam jde: Trier se každou druhou větou snaží novináře zaskočit i pobavit zároveň. Je až učebnicovou obětí vlastní pověsti zábavně provokovat. Bavič provokatér na požádání. Předpokládám, že to je i jeden z důvodů, proč ho mají v Cannes rádi: skrze Triera si mohou odškrtnout, že jsou svobodomyslný a stran kontroverzí nebojácný festival. Z toho důvodu mi ten vyhazov připadá jako pokrytecká pitomost. A Trier jako posera a lhář, protože skutečný nacista by vydržel a pořádně těm žabožroutům zatopil.

anketa_b_n.jpgLukáš Přibyl

režisér

Že byly Trierovy řeči v Cannes zmatené, hloupé a necitlivé, o tom není sporu, ale myslím, že reakce ze strany festivalu byla možná až příliš hysterická. Člověk, který si do dospělého věku myslel, že je Žid, asi nebude antisemita. Navíc festival v minulosti navštívili režiséři, kteří jsou skutečnými antisemity nebo věří, že Stát Izrael nemá právo na existenci. Nikdo proti jejich přítomnosti neprotestoval. Takže věřím, že by stačilo, kdyby se festivalové vedení od Trierových výroků hlasitě distancovalo, odsoudilo je, ale vykázán být nemusel. 

anketa_c_n.jpgLinda Jablonská

dokumentaristka

Lars von Trier je pro mě jeden z největších manipulátorů v kinematografii a myslím, že i jeho výstup v Cannes vypovídá něco o jeho schopnostech hrát si s emocemi diváka nebo účastníka tiskové konference. 

Jeho filmy jsem zbožňovala až do toho předposledního, ztělesněné zlo v Antikristu ve mně zanechalo dojem, že autor takového díla nemůže být emotivně sám v pořádku. To, že se Trier zamotal do rádoby vtipných a šokujících komentářů na téma, o kterém se zkrátka nežertuje, a nesl za to odpovídající důsledky, je pro mě svým způsobem satisfakce.

anketa_d_n.jpgJAN HŘEBEJK

režisér

Trierovo plácání v Cannes považuji jednoznačně za zdařilý marketingový tah jak od LVT, tak následně od pořadatelů festivalu. Ze začátku nejspíš nešlo o plánovanou strategii, ale když na tiskovce režisér, považovaný ve filmařském světě za svého druhu génia, zablábolí nějaké nesmysly, proč toho nevyužít. Všichni vědí, že není nácek, ale dají najevo pobouřenost, vykážou ho z festivalu, ale protože mu za celou tuhle slávu něco dluží – hlavní cenu tedy sice nemůže dostat, to by bylo pobouření opravdu velké –, tak mu dají alespoň něco jako druhou cenu. Takto zkrátka funguje showbyznys.