A polívku masovou a rejž

63A_R22_2011_s.jpg Před sto padesáti lety vypukla americká občanská válka a připomenout si tuto kapitolu dějin můžeme různě. Třeba výběrem z korespondence vojáků českého původu bojujících na straně Severu, který sestavil a fundovanou předmluvou opatřil mladý brněnský historik Marek Vlha. Korespondence logicky psané archaickou češtinou, do níž se na straně jedné nezřídka přejímají anglické výrazy („do svého nového office“), zatímco na straně druhé se občas objevují překlady například místních jmen („Novo-yorský pluk“).

První část publikace tvoří více či méně stylizované dopisy uveřejňované v krajanském tisku, které samozřejmě zdůrazňují hlavně to, „jak ty rebely meleme“. Druhou pak soukromé dopisy Jana Pospíšila, které vycházejí vůbec poprvé. Optikou farmáře líčí spíš krajinu včetně počasí a podrobně se věnují vojenské stravě: „jeden den maso hovězí a druhej den vepřový a krukesi a chleba a kafe černý sladký a polívku masovou a rejž“. Oba typy korespondence ovšem něco spojuje. Zaprvé neúcta k autoritám, kdy se poukazuje na lihovinám a karbanu hovící důstojníky (přičemž Pospíšil si jistěže dovolí zajít dál: „neboť jsou zde doktoři hovada“). A zadruhé fakt, jak ostře se čeští vojáci vymezovali proti svým německým druhům ve zbrani a jejich „Hegemonii“ – fakt pochopitelný pro Čechy a znalce tehdejších národnostních sporů v Rakousku-Uhersku, ale zároveň zajímavě popírající úvahy amerických historiků, podle nichž armáda fungovala jako jeden veliký demokratický tavicí tyglík neboli melting pot.

Bezmála v každém dopisu se Pospíšil táže po penězích, přesněji po žoldu posílaném domů: svědectví o tom, že pisatel se asi coby svobodný mladík z chudé farmy stal vojákem především z ekonomických důvodů. Motivaci nikoli ideály, ale hmotnou nouzí ostatně nezastírá ani úvodní studie. Sympatie k Unii diktované touhou zachovat celistvost nové vlasti byly zjevné, nicméně větší pozornost si u čerstvých přistěhovalců vysloužila válečná drahota a bída. 

Po marxistických výkladech americké občanské války, které se odvíjely od údajné potřeby Severu vykořisťovat levnou pracovní sílu v podobě osvobozených černochů, není v celé publikaci ani památky. Zrovna tak v ní absentuje opačný extrém, tvrdící, že pravou příčinou konfliktu byla nábožensko-morální neudržitelnost instituce otroctví. Z výpovědí doslova z první ruky prostě vyplývá, že naši krajané si chtěli vydělat na nový život za oceánem – a potažmo dokázat, že i oni jsou patrioti. Jak jednoduchá a přímočará logika pěšáka ve víru dějin. 

Autorka je amerikanistka.

Marek Vlha: Dopisy z války Severu proti Jihu

Matice moravská, 134 stran