Pod jednou střechou

Půlmiliardový obrat potěší každého. Pro zakladatele rodinné strojírenské firmy Farmet Karla Žďárského má ale tato roční bilance ještě jeden rozměr. Coby synovi z kulacké rodiny se mu postupně vyplňuje sen, o který komunisté kdysi připravili jeho otce a děda: pohybovat se okolo světové špičky svého oboru. Před dvaceti lety začínal s jednoduchou vrtačkou a bruskou, dnes dvě stovky jeho zaměstnanců produkují v České Skalici obří lisy na výrobu olejů a nejrůznější zemědělské stroje. Farmet se postupně prosazuje v konkurenci světových jmen, jako jsou Amazone, Lemken či Horsch, a vyváží své zboží do celé Evropy. „Moji předkové celý život dřeli na poli a doma snili o zemědělství jako o technicky zajímavém světě. A teď se tahle jejich energie konečně zhodnocuje,“ říká šestačtyřicetiletý majitel.

39_R20_2011_s.jpgTři trefy

Karel Žďárský byl součástí toho všeho od útlého dětství. Do školy se prý často učil „při obracení sena“ v rámci zbytků zabaveného hospodářství a zároveň pomalu vnikal do spleti konstrukčních tajů zemědělské techniky. Jeho otec se díky uvolnění okolo roku 1968 začal prosazovat jako konstruktér zemědělských strojů a sestrojil slavný český obří traktor ŠT­-­180. „Jako kluk jsem byl technikou úplně posedlý. Sestavoval jsem všelijaké motokáry, postavil jsem si vlastní zesilovač a rádio,“ vypráví Karel Žďárský.

Dětské „konstrukční kousky“ pomalu přerůstaly rozměry vesničky Miskolezy nedaleko Náchoda, a tak se v roce 1982 pustil na půdě ČVUT do studia „technické kybernetiky“. „Učarovalo mi řízení výrobních procesů: jednoduše řečeno jak od prvního nápadu co nejefektivněji vymyslet výrobu nějakého produktu. Co se má nejdříve vyvrtat či navařit nebo jak se to má postupně sestavit dohromady,“ vysvětluje. Velkou manažerskou školou pak prý byla zdánlivě odtažitá zkušenost: už coby vystudovaný inženýr a aktivista revolučního OF ve strojírenském podniku ZVÚ Hradec Králové musel během veřejných vystoupení přesvědčovat o smyslu revolučních změn několik tisíc místních dělníků. „Byla to úplná euforie. Najednou cítíte, že dokážete řídit třeba celou fabriku,“ vzpomíná Žďárský. Stal se sice nakrátko asistentem výrobního ředitele, jenže je to s otcem táhlo k vlastní akci: vymýšlet a konstruovat zemědělské stroje.

A tak si v prvním porevolučním roce pronajali zašlou dílnu bývalého JZD v České Skalici a rozběhli svůj první nápad. V rámci u nás nově objeveného trendu palivových náhražek tzv. biopaliv sestrojili úplně první český šnekový lis na rostlinný olej. Pilotní objednávka sice zněla na pouhých šest kusů, postupně je ale začali vyrábět po desítkách v nejrůznějších modifikacích od malých stolních za osmdesát tisíc korun (třeba pro lisování semínek růží či konopí v rámci dermatologického průmyslu) až po obří stroje schopné slisovat i tunu semen za hodinu v hodnotě kolem sedmi milionů.

Další trefou byla konstrukce stroje, který při obdělávání půdy dokáže provést od zorání až po zkypření půdy a jejího zválcování pět operací najednou. Dnes ho v ceně půl milionu prodávají po stovkách a v nabídce je dalších 150 variant. Samozřejmě to nebylo hned. „Když jsme se v roce 1996 poprvé zúčastnili prodejní výstavy v Německu a zažili opravdový střet s konkurencí, došlo nám naplno, jací jsme vlastně amatéři. Proti jejich profesionálně provedeným výrobkům ty naše vypadaly úplně strašně,“ popisuje Karel Žďárský. Postupně vybudovali výrobní halu, nakoupili nejmodernější techniku, jako třeba počítačem řízené obří soustruhy, najali konstruktéry a drželi se vlastní strategie: své stroje sami nejen vymýšlí, ale také si drtivou většinu komponentů vyrábí vlastními silami. A nakonec se své stroje snaží sami i prodat.

Směr se ukázal jako správný: jejich stroje si oblíbili zemědělci v desítkách zemí od Ukrajiny přes Rakousko, Francii až po ostrov Reunion u afrických břehů: „Chceme samozřejmě pronikat i do dalších oborů. Právě teď jednáme o velké zakázce na lisovnu v rámci projektu výstavby bioelektrárny u Kolína,“ plánuje budoucnost Karel Žďárský.