Skoro všechno špatně

Je to problém, o němž se v Česku mluví už roky, vědci kvůli němu organizují protestní happeningy – aniž by se ovšem cokoli změnilo. Nyní jej naplno pojmenovali i auditoři prestižního mezinárodního konsorcia Technopolis: uvádějí, že česká věda je špatně řízena, špatně hodnocena a málo financována. Lze si vůbec představit drtivější kritiku státní politiky vůči vědě?

Auditoři Technopolisu zkoumali českou vědu jako celek, tedy to, jak funguje a jak je řízen komplikovaný organismus skládající se z Akademie věd ČR, vysokých škol, výzkumných ústavů pod různými ministerstvy, firem zaměřených na inovace a podobně. Mimo jiné dali za pravdu hlasům, které kritizují takzvaný kafemlejnek, strojový systém hodnocení vědy založený na mechanickém sčítání bodů, který Česko zavedlo jako jediná země na světě. Kafemlejnek není jen bezvýznamným detailem: stát totiž podle něj přiděluje vědcům podstatnou část peněz, které od něj dostávají.

Ve stejné době, kdy se veřejnost o chmurném pohledu auditorů dozvěděla, se objevila ještě jedna zpráva: Akademie věd, která „kafemlejnek“ kritizuje a pro své vnitřní potřeby nepoužívá, provedla vlastní, zcela odlišné hodnocení svých pracovišť. Zastavme se u něj na chvíli – je to v tuto chvíli sice dílčí, ale přesto důležitý prvek celé debaty.

18-kom-veda_s.jpgKrok směrem na Západ

Poprvé ve své historii Akademie věd ČR nechala prověřit nikoli celé ústavy, ale přímo jednotlivé týmy, takže by se ti méně schopní badatelé už neměli „schovávat“ za své produktivnější kolegy – analogicky to funguje například v Německu či Británii. Ihned po zveřejnění výsledků se ovšem ozvala kritika, protestovali například ředitelé některých akademických ústavů. Je tedy vnitřní hodnocení Akademie věd jen další český šlendrián, nebo nadějná alternativa ke kafemlejnku a ukázka toho, jak by to mohlo fungovat v celém Česku?

Hodnocení Akademie věd mělo k dokonalosti daleko. V některých případech byly posuzované skupiny zbytečně velké, nešlo o týmy v pravém slova smyslu, takže se „schovávání“ za produktivnější kolegy nepodařilo úplně odstranit. Hodnocení se opíralo o zahraniční posuzovatele – jenže v některých vzácných případech se stalo, že se pro daný akademický tým žádný cizí arbitr nenašel a musela jej posoudit výhradně jen česká komise. Jiné týmy hodnotil jediný člověk ze zahraničí, což je málo. Tým z Prahy často soudil jiný vědec než podobně zaměřenou skupinu z Brna a každý z arbitrů mohl být jinak přísný: Jihoevropan velkoryse rozdával samé jedničky, Skandinávec naopak přísně srovnával česká pracoviště s věhlasnými světovými laboratořemi a nešetřil trojkami (nejhorší známkou byla podobně jako ve škole pětka). Tak se do celého procesu dostala zbytečně velká míra subjektivity (další podrobnosti naleznete ve čtvrtek na www.respekt.cz v rubrice Zkumavka).

Přes všechny nedostatky jsou výsledky zajímavé: téměř čtvrtina týmů dostala trojku nebo horší známku, což znamená, že jsou v mezinárodním měřítku konkurenceschopné jen v omezené míře nebo vůbec. To nepůsobí dojmem v Česku obvyklého „lakování věcí na růžovo“. Hodnocení tak lze považovat za krok ke zvyklostem, které vládnou v západních zemích. Teď jde o to, jak Akademie věd s výsledky naloží, zda špatně hodnoceným týmům odebere část peněz, případně je zruší. Jak to celé dopadne, bychom se měli dozvědět na konci letošního roku.

Reforma ve hvězdách

A teď zpět k celé české vědě: firma Technopolis v minulosti doporučila uložit kafemlejnek okamžitě k ledu. Udělat to lze; nic jiného sice v tuto chvíli neexistuje, finance by se ale mohly mezi vědce rozdělovat podle klíče platného například v roce 2010 – až do doby, než bude vytvořen systém nový. To si ovšem vyžádá čtyři až pět let, což je docela dlouhý mezičas. Kafemlejnek tedy zřejmě bude, byť v poněkud upravené formě, v Česku prozatím řádit dál.

Za tím vším se pak skrývá jedna hlubší otázka: co s vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace, která řídí českou vědu? Po auditu firmy Technopolis o ní bezpečně víme, že na svůj úkol nestačí, je zcela zahlcena detaily a rezignuje na strategické plánování. O změnách se hovoří, vládu premiéra Nečase však věda nezajímá a reforma celého systému řízení, tak zatím zůstává ve hvězdách.