Podvod v GASK

„S Monikou jsme přítelkyně a velmi úzce spolupracujeme. V mnoha věcech máme podobné názory a zkušenosti. Také jsme při zpracování projektu vycházely ze stejných marketingových manuálů a vyměňovaly si názory.“ Těmito slovy minulý týden vysvětlovala čerstvá ředitelka kutnohorské galerie GASK Jana Šorfová, jak se mohlo stát, že je její vítězný projekt, který ve výběrovém řízení předložila, nápadně podobný s projektem Moniky Burian z loňského konkurzu na šéfa Národní galerie. No, nápadně podobný. Jak ukázal server Artalk, který celou kauzu odhalil, on je (po srovnání v „anti-opisovacím“ programu Theses) z 33 procent naprosto shodný. A z 67 procent je jen lehce přeformulovaný.

Stát se tohle školákovi, nejspíš by se studem zahrabal do země. A profesor by ho od zkoušky vyrazil. Ovšem Jana Šorfová stud necítí, odhalení vnímá jako „útok“ na svou osobu, dokonce chvíli uvažovala, že to vyřeší soudní cestou. Co tím chtěla „řešit“, to se ale nedozvíme, neboť žalobu nakonec nepodává kvůli časovému zaneprázdnění. Zřizovatel galerie, Středočeský kraj, který tu hraje onu profesorskou úlohu, si nechá k projektu vypracovat odborný oponentní posudek, pak se prý uvidí, co se Šorfovou dál. Vyrazit, či nevyrazit, toť otázka.

GASK je od svého otevření velmi sympatickou,…