Zbabělá játra

Šestý román skotského spisovatele Irvina Welshe Postelová tajemství mistrů kuchařů (2006) nezapře rukopis autora kultovního Trainspottingu (1993), i když vrcholů jeho tvorby z poloviny 90. let nedosahuje. Tato cynická groteska o nepřítomnosti silných otcovských vzorů v generaci dnešních dvacátníků je přesto svůdně zábavná a čtivá.

Danny Skinner je typický welshovský hrdina. Arogantní, charismatický čtyřiadvacetiletý alfa samec, kterého se v zaměstnání městského hygienika bojí i jeho vlastní šéfové a který se s hospodskou partou fotbalových chuligánů chodí čas od času poprat s fanoušky konkurenčních klubů. Krásná přítelkyně Kay se s ním jednoho dne rozejde, protože už nezvládá jeho alkoholické excesy. Sebelítostivé výčitky vyústí v jasné rozhodnutí: najít otce a pochopit sám sebe tváří v tvář svému genetickému předobrazu. Depresi si Danny současně vybíjí na nenáviděném kolegovi z práce Brianu Kirbym. Tento upjatý stydlín a panic, který zčervená, už když má s dívkou jen promluvit, je členem turistického kroužku, miluje Star Wars a modely železnic. Na jedné z šílených pařeb Danny nesmělého spolupracovníka uřkne opileckou kletbou: ať za něj Brian odnese všechny kocoviny. A stane se. Krutě flámující Skinner rozkvétá před očima a abstinent Kirby začne trpět bolestivými příznaky chorob neznámého původu. Welsh rozvíjí nesplnitelnou touhu každého ochmelky, totiž pít bez následků, do absurdních důsledků.

Pointu gradujícího příběhu není těžké odhadnout. Ano, linie Dannyho pátrání po otci a motiv jeho nadpřirozeného pouta k Brianovi spolu souvisejí. Na bouřliváka Welshe původně docela krotké vyprávění se mění v přehlídku jeho typických černohumorných epizod typu análního znásilnění na snobském večírku nebo odpudivého sexu hlavního hrdiny se starou věštkyní. Je ovšem otázka, zda není málo, že celá ta kuriózní fantaskní zápletka nemá nakonec jiný smysl než poukázat na krutou hru osudu a na to, jak člověka determinují životní rozhodnutí jeho rodičů.

Autor ale píše lehkým perem, postavy charakterizuje tak plasticky, že je vidíte před očima, a hospodskou kulturu průmyslového Edinburghu popisuje tak živě, že se vám v ústech sbíhají sliny žízní. Jeho román říká, že dělicí linie mezilidského míjení a nepochopení neleží ve Skotsku ani tak mezi jednotlivými společenskými třídami, ale mezi těmi, kdo pijí, a těmi, kteří už s chlastem skončili nebo s ním ani nezačali. Welshova vlast už není zemí rytíře Williama Wallace zvaného Statečné srdce. Se svou hustotou hospod na kilometr čtvereční je spíše domovem zbabělých jater. 

IRVINE WELSH: POSTELOVÁ TAJEMSTVÍ MISTRŮ KUCHAŘŮ
Přeložil Robert Tschorn, Argo, Maťa, 419 stran