Umění z ničeho

V sobotu ještě pršelo, na celé údolí Desné se snášel vytrvalý déšť. Stáli jsme pod okapy a mysleli na jediné – aby druhý den ráno vysvitlo slunce. V noci déšť ustal a ráno se válely mraky po políčkách pod Sráznou a přes Pekařovský vrch na ně svítilo slunce. Ve Starém Městě pod Sněžníkem bily zvony v kostele sv. Anny. Začínal nový den.“

Těmito slovy popisuje ve svých zápiscích divadelní režisér Štěpán Pácl (29) napjaté očekávání změny počasí v Jeseníkách. Psal se rok 2004 a budoucí dvojnásobný laureát Ceny Alfréda Radoka Talent roku tenkrát se spolužáky z pražské DAMU připravoval první plenérové představení Pašije aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení. V osadě Pekařov právě probíhala pouť k Nanebevzetí Panny Marie a stejně jako divadelníci se tak k oblakům zvídavě zvedaly i hlavy početného publika. Pašijového Na mé slovo staň se, stal se svět… se mezi rozpadlými zdmi pazderny, okolo chátrající kaple, hřbitova a v kulisách majestátních hor nakonec všichni dočkali. Toho dne svým způsobem také vznikl základ divadelní společnosti Masopust, které Štěpán Pácl šéfuje a jejíž představení režíruje.

Jít na DAMU

Narodil se v Praze v divadelní rodině. Oba rodiče pracovali v Činoherním klubu, a většinu volného času proto jako malý kluk trávil v divadle. Otisk tajemně zšeřelého sálu, opony a reflektorů, kde se na malém prostoru jeviště proměňují v…