Šoa v Teheránu

První březnové pondělí se v jednom ze sálů sídla pařížské pobočky UNESCO rozzářila velká obrazovka. S úderem páté hodiny večerní místního času z ní hlasatel Alireza Meybodi v perštině oznámil, že za chvíli budou mít obyvatelé Íránu možnost zhlédnout dokument Šoa o vyvražďování Židů za druhé světové války, který před čtvrt stoletím natočil francouzský režisér Claude Lanzmann.

Jedinečnost vysílání, jemuž osobně přihlíželi režisér, francouzský ministr kultury a desítky umělců a diplomatů z celého světa, nespočívá pouze v tom, že šlo o první projekci slavného díla v Íránu. Tamní ajatolláhové i prezident Ahmadínežád holocaust vždy vnímali jako součást „vylhané sionistické propagandy“ ze strany Izraele, který íránská moc chápe jako prostor určený ke zničení. V této atmosféře zpráva z Paříže působí jako sci-fi. Je to ovšem jen další důkaz, že komunikační technologie dnes umožňují poslat výmluvný vzkaz (například jak tomu bylo s nacistickou genocidou židovského obyvatelstva) kamkoli na planetě. Nejen do muslimskými fanatiky ovládaného Íránu.

Začali jsme s knihami

V prosinci 2006 svolal Ahmadínežád do Teheránu mezinárodní konferenci popíračů holocaustu. Pozvání přijal třeba Robert Faurisson, který je ve Francii za tyto veřejně hlásané názory trestně stíhaný, nebo někdejší vůdce Ku-klux-klanu David Duke.…