Když se měl Martin Kocourek stát ministrem průmyslu, moc šťastně nevypadal a zřejmě ani nebyl. Coby šéf dozorčí rady ČEZ měl lépe placenou a mnohem klidnější práci. Nakonec ale premiéru Petru Nečasovi vloni po volbách kývl, ovšem ani poté není úplně jasné, nakolik Kocourka práce ve vládě baví. Výrazně se neprojevuje a charisma či ekonomická odbornost nejsou vlastnostmi, které by se – pokud jimi disponuje – snažil nějak stavět na odiv. Ani jako ekonomický ministr v pravicové, ekonomicky silně profilované vládě rozhodně není to, čemu jsme si zvykli říkat tvář reforem. Těmi jsou jiní a nezdá se, že by to nevýraznému Kocourkovi zásadně vadilo.
V jedné disciplíně však tento mladý ministr ODS přece jen – zdá se – bude vynikat: je to způsob, jak se snaží manévrovat Česko dál od cesty, kterou se ubírají moderní, progresivně a zodpovědně uvažující země. To se dá ale samozřejmě ještě změnit.
Špatná čísla
Když Kocourek nedávno ohlásil svůj plán zrušit sporné limity těžby hnědého uhlí, mohlo to při zběžném pohledu vypadat jako logický nápad. Skupina ministrových pověřenců (mezi nimiž ovšem byli dlouholetí zastánci neomezené těžby uhlí) vypracovala analýzu, podle níž české teplárny nebudou mít do několika let dost levného uhlí. To znamená problém v podobě výrazného zdražení tepla značného počtu zdejších domácností, zní ministerská…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
