Admirál Michael Mullen měl pravdu. Náčelník amerického generálního štábu týdny před invazí spojenců v Libyi obrážel americké sdělovací prostředky a chladil horké hlavy. Bezletová zóna není nějaká počítačová hra, říkal, ti, kteří ji žádají, většinou nevědí, o čem mluví. Nejvýše postavený americký voják na televizních obrazovkách popisoval, že Spojené státy ve skutečnosti čeká náročná operace, při které jsou do boje zapojeny desítky či spíše stovky letadel, rakety, letadlové lodi, ponorky, vrtulníky, výzvědné služby, speciální pozemní jednotky.
Pentagon nepatřil k fanouškům akce. Politici o válce rozhodují, vojáci ji musí vybojovat. Americká armáda vstoupila o předminulém víkendu do třetího souběžného vojenského konfliktu, a přestože se koalice zemí útočících na jednotky Muammara Kaddáfího snaží demonstrovat společné úsilí, hlavní tíhu operace nese americká armáda. Velitelem útoku byl alespoň v prvních dnech generál Carter Ham. Taktickým velitelem je admirál Samuel J. Locklear III. Američané nasadili drtivou převahu nutné výzbroje: ze sto dvaceti čtyř raket Tomahawk vypálených během první noci jich bylo sto dvacet dva amerických. Většinu protileteckých zařízení vyřadily „neviditelné“ bombardéry B-2, nalétávající nad bojiště přímo z letišť ze Spojených států. A například v úterý američtí letci uskutečnili dvě třetiny všech spojeneckých letů nad územím Libye.
Starosti admirála…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
