Probuzení z jaderného snu

Skoro přesně čtvrtstoletí po černobylské tragédii svět téměř v přímém přenosu sleduje, jak se opět rozpadá jaderná elektrárna a zamořuje své okolí radiací. Ještě před několika dny by to byl leda tak námět na katastrofický film, který nikdo nemůže brát vážně – a přece k tomu došlo.

Situace po havárii v japonské Fukušimě byla natolik vážná, že se opakování černobylského scénáře nedalo vyloučit přinejmenším v regionálním měřítku. Svědčí o tom varování amerických odborníků, konkrétně Gregoryho Jaczka, šéfa instituce, která v USA zastává podobnou roli jako náš Státní úřad pro jadernou bezpečnost: v elektrárně je tak vysoká radiace, že to téměř znemožňuje záchranná opatření. Zastavení prací by přitom téměř jistě znamenalo, že dojde k zamoření rozsáhlých oblastí včetně Tokia.

Nevyzpytatelnější než atom

Reakce řady vlád na japonskou jadernou krizi na sebe nenechala dlouho čekat. Německo odstavilo sedm jaderných bloků, Švýcarsko pozastavilo plány na modernizaci tří ze svých pěti elektráren, Evropská unie plánuje rozsáhlé bezpečnostní prověrky. Přidala se také Indie, a dokonce i Čína, jejíž politiky rozhodně nelze podezřívat z předvolebního populismu: čínské úřady dočasně zastavily udělování licencí pro nové atomové elektrárny a nařídily rozsáhlou revizi dosavadního přístupu k jaderné bezpečnosti. Ve Spojených státech se diskutuje o elektrárnách na…