Dvourychlostní Evropa a my

Britský týdeník The Economist se v čísle vydaném 10. března zabývá fenoménem, který by nás v České republice měl zatraceně zajímat: jde totiž o dvourychlostní Evropu. Den po vydání tohoto čísla Economistu se totiž konal kromě běžného summitu hlav států EU ještě zvláštní summit států eurozóny a právě na něm se dohadovalo to opravdu podstatné.

Je velmi pravděpodobné, že takovéto summity se budou konat častěji, protože to, co potřebuje eurozóna řešit, je prostě akutnější a v rámci dluhové krize momentálně důležitější než krátkodobé úkoly, které stojí před EU jako celkem. Přitom Německo až dosud bránilo větší institucionalizaci: bálo se o politickou nezávislost Evropské centrální banky a rozhodně stálo o to, aby u klíčového rozhodování byly vzorné a byznysu otevřené státy jako Švédsko a Dánsko a také velké země jako Polsko. Nepřítomnost těchto států při důležitých rozhodováních by totiž zvyšovala význam Francie a také států na jihu, které zrovna fiskálně spořádané nejsou.

Poláci mají jasno

The Economist detailně popisuje, jakou paniku a naštvání vyvolala představa dvourychlostní Evropy v Polsku, jak se jinak klidný premiér Donald Tusk velmi nahlas zlobil a jak si vymohl posílení slova pro Evropskou komisi v celé připravované koordinaci a jak se politické elity Švédska i Dánska chtějí integrovat do eurozóny i navzdory náladám svých voličů. V této souvislosti je zvláštní sledovat, jak v Česku nikoho moc nevzrušuje, že se…