Anketa: Byl by případný vojenský zásah v Libyi adekvátní situaci v regionu?
JACQUES RUPNIK
historik a politolog
Přání se snadno stane otcem myšlenky, ale těžko už činu. Aby byl vojenský zásah „adekvátní“, musely by být splněny některé podmínky: 1) Museli by si to povstalci přát (nikdo v Libyi ani v arabském světě to neučinil). 2) Je nutná rezoluce OSN s odvoláním na rezoluci o „odpovědnosti za ochranu“ v případě genocidy. Zatím ji postrádáme a s Čínou a Ruskem to nebude snadné. 3) Je řeč o blokádě vzdušného prostoru a v žádném případě o invazi či okupaci: Afghánistán a Irák bohatě stačí. A proto se téměř nikdo v Americe (v Evropě snad Londýn a Paříž) do vojenské intervence pustit nechce.
ROMAN JOCH
Občanský institut
Zásah Západu, nebo arabského světa? Když Libyjcům pomůžeme odstranit Kaddáfího, budou na naší straně? Západ vede válku v Afghánistánu; když Libyjcům pomůžeme, kolik divizí tam vyšlou? Západ nemůže hasit všechny konflikty světa. Prioritně musí ty své (Balkán); a vždy musí udeřit tvrdě, je-li napaden. Když Izrael ublíží teroristům, arabské země křičí. Když Kaddáfí masakruje civilisty, mlčí. Co dělá Saúdská Arábie, financuje snad expediční sbor na ukončení násilí v Libyi? Co dělají ostatní? Události v Libyi jsou selháním arabských vlád, nikoli Západu. Pokud přesto NATO zasáhne, ČR má být loajální.
MARTIN POVEJŠIL
velvyslanec při NATO
Záleží na tom, co přesně je myšleno vojenským zásahem. Hovoříme-li o podpoře humanitárního úsilí mezinárodního společenství vojenskými prostředky, pak je taková účast ozbrojených sil namístě. Také využití vojenských nástrojů pro prosazení některých dalších rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, například zbrojního embarga vůči Kaddáfího režimu, lze považovat za přiměřené. Rozsáhlejší akce, jako je ustavení bezletové zóny či přímý vojenský zásah, jsou složitější a musí jim předcházet důsledná analýza jejich potřebnosti a účinnosti, právního ukotvení a koordinace s místními i regionálními aktéry.
IRENA KALHOUSOVÁ
analytička na Blízký východ
Vojenský zásah západních armád v Libyi by v dlouhodobém horizontu nepřinesl uklidnění situace v regionu. Západ by byl okamžitě obviněn, že mu jde jen o jeho zájmy, především o přírodní zdroje. Autoritářské režimy v celé oblasti by neváhaly dodat, že Západ stojí také za vlnou protestů z poslední doby, a do „obrany“ muslimského území by se brzy zapojily i radikální islamistické organizace. Role USA v Iráku a Afghánistánu by se ještě více zkomplikovala. Západní vlády by ale měly vydat jasný vzkaz, že Kaddáfí pro ně nadále není partner a odstřihnout ho od petrodolarů. Bez nich se totiž jeho režim dlouho neudrží.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].