Nové, národní, technické

„Je to jako postavit dům,“

říká Antonín Švejda. Je páteční dopoledne a kurátor astronomie v Národním technickém muzeu sedí na chodbě před novou expozicí svých sbírek, kterou před několika dny otevřeli. Dívá se, jak se po ránu dovnitř trousí první návštěvníci, a bezděčně točí palci na rukou na znamení, že má hotovo.

V Národním technickém muzeu je skutečně „hotovo“: důkladná rekonstrukce budovy a 370 milionů korun a pět nových stálých expozic. Návštěvníci mají možnost to po čtyřech letech vidět a za čtrnáct dní od otevření jich sem dorazilo 19 920.

Rekonstrukce budovy je dosti pečlivá, expozice vesměs zdařilé, karoserie nablýskané a návštěvníci odcházejí spokojeni. Vlastně je škoda jen jedné věci: že když už se jedná o zřejmě největší a nejkomplexnější přestavbu muzea v Česku, téměř nikde nevykročilo ze své konzervativnosti, kamennosti a „národnosti“. Pojetí expozic, architektura ani celková atmosféra se příliš nezměnily. Co se tedy povedlo a co se mohlo povést lépe? A proč?

Žádné zbytečnosti

Asi největší pozornost, a to především svou jinakostí, budí expozice astronomie, kde se ve tmě prozářené jen hvězdami reflektorů povedlo vytvořit na dvou stech metrech čtverečních malé kosmické nekonečno.

Její kurátor Antonín Švejda nastoupil do muzea v roce 1984. Také tehdy tu byla nová expozice,…