Měkké „ne“

Nečasova vláda právě stojí před peřejí, na jejíž proplutí jí rozhodně nebude stačit schopnost škrtat. Tento pátek se do Bruselu sjedou politické špičky Evropy a na stole budou mít dvě věci. Jednak co dělat s rozbouřenou Libyí a pak, jak dál pojistit eurozónu proti opakování řeckého nebo irského příběhu. První téma zřejmě porazí druhé svou naléhavostí i počtem novinových titulků a diskuse proběhne i za účasti českého prezidenta. Ale teprve až Václav Klaus a další šéfové států, které neplatí eurem, opustí sál, odehraje se debata, která bude mít zásadní vliv na to, zda tato země zůstane v evropské první lize.

Zředěný pakt

Pakt pro konkurenceschopnost. Dvoustránkový německo-francouzský elaborát z počátku února vzniklý na popud kancléřky Angely Merkelové, která chce obrnit evropskou ekonomiku a zároveň svůj vlastní politický osud. Státy eurozóny se už před časem dohodly, že navýší loni zřízený záchranný fond pro země na hraně krachu ze současných 440 miliard eur na 500. Byť to vypadá jako malý rozdíl, ve skutečnosti půjde o zdvojnásobení fondu, protože k dispozici je v současné době zhruba 250 miliard. Němci coby nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější stát eurozóny zaplatí podstatnou část – téměř třetinu.

Německo zároveň letos čekají sedmery zemské volby a v prvním testu na konci února v Hamburku to vládní CDU, domovská strana Merkelové, drtivě…