Sestro, kdo jsi?

Mladé ženě nebylo co závidět. Armáda novinářů jí kladla stále stejné otázky a psala o ní tentýž příběh: Ukrajinka, která v dětství neviděla žádnou synagogu, vyvolala poprask v německé židovské komunitě.

Když byla v listopadu Alina Treigerová (32) v Berlíně ustanovena rabínkou, světová média to označila za opravdovou senzaci. Právem – do té doby totiž získala tuto funkci v Německu jediná žena, ale to bylo v roce 1935, kdy žilo v zemi přes půl milionu Židů. Po holocaustu a vlnách emigrace jich na konci osmdesátých let zůstalo jen třicet tisíc. Alina Treigerová, která bude řídit židovskou obec v Oldenburgu, je proto pro Němce silným symbolem. Je nadějí židovského obrození v zemi, ale její původ a minulost také naznačují, že židovský život bude v Německu vypadat úplně jinak než kdysi.

Židovská komunita v Německu totiž vděčí za svou slibnou budoucnost přílivu 250 tisíc Židů z bývalého Sovětského svazu, kteří se do země – stejně jako Alina Treigerová – přistěhovali za posledních dvacet let a usadili se mezi Hamburkem a Mnichovem. Tito imigranti však vyvolali silné konflikty a hluboké krize, které proměňují identitu německého židovství. Příběh o velké naději, hlubokém zklamání a novém začátku lze nejlépe sledovat právě v Berlíně – pod zlatou kopulí židovského centra v Oranienburger Straße.

Modlitba na straně 26