Už už se zdálo, že se poměry v Českém rozhlasu po loňském odvolání jeho šéfa Václava Kasíka uklidní. Rozhlasová rada si totiž za jeho nástupce vybrala Richarda Medka, člověka, se kterým neměla mít – i podle vlastních slov – na rozdíl od jeho předchůdce žádné spory o řízení a směřování veřejnoprávního média. Jenže po pár měsících to vypadá, že se špatný příběh znovu opakuje: Medek rezignoval krátce potom, co mu radní neschválili změny, které v rozhlase chystal.
Tak zle snad ale nebude. Když teď Medek i rozhlas dokola opakují, že důvodem jeho rezignace jsou zdravotní důvody, není důvod jim nevěřit. Medek se totiž už krátce po svém loňském nástupu zhroutil a podle všeho čtvrt roku v rozhlase prakticky nepracoval. To se zkrátka občas stává a důvod jeho fyzické či psychické indispozice není třeba hned hledat jen v jeho případných sporech s radními, proslulými vášnivými hádkami s Kasíkem, například tou o rádio pro mladé Wave.
S Medkem si totiž radní při volbě naopak viditelně notovali a jeho předložený plán na změny se jim líbil. Nový šéf narazil až ve chvíli, kdy na stůl přinesl plán propouštět zaměstnance a posílit pravomoc ředitele zpravodajství. Radní mu to zamítli, ale že by kvůli prvnímu střetu hned házel flintu do žita, to nezní pravděpodobně: měl dost času je přesvědčit, že jeho vize má svůj smysl, navíc jejich zamítnutí mu nijak nezablokovalo další práci. V tom byl právě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
