Ekonomické střepy

Jednání států Visegrádu, kterého se za českou stranu zúčastnil premiér Jan Fischer, se soustředilo na otázky energetické bezpečnosti. Všechny státy se shodly na omezení energetické závislosti na Rusku, dohodly se na podpoře výstavby terminálu na zkapalněný plyn v Polsku a na podpoře výstavby plynovodu Nabucco.

To je všechno správné a chvályhodné. Otázka však je, co se začne dít, až náklady na tyto projekty bude třeba „prodat“ daňovým poplatníkům.

A pro nás v České republice se pak rýsuje zásadní politická otázka. Co si o důležitosti těchto projektů a jejich financování myslí sociální demokracie? Pod Jiřím Paroubkem si ČSSD vybudovala velmi silné vazby na německou a rakouskou sociální demokracii. A obě tyto „kolegyně“ projevují přízeň spíše konkurenčním projektům Nabucca (South Stream a Nord Stream). A též netřeba zdůrazňovat, že například otázka 13. důchodu je „srdci“ sociální demokracie o dost bližší než cokoli strategického.

● Z analýzy na serveru agentury Bloomberg vyplývá, že Evropská unie bude patrně v celosvětovém měřítku jediná, kdo bude trpět tzv. recesí dvou propadů či výkyvů (double dip recession). Důvody jsou zřejmé: státy „na jihu“ musejí šetřit a omezovat vládní poptávku, ve státech „na severu“ začínají šetřit spotřebitelé a podnikatelská důvěra klesá. Evropská komise však dosud trvá na tom, že v celkovém součtu bude růst EU v letošním roce činit 0,7 procenta.

● Rubrika Lex deníku Financial Times upozornila, že problémy Řecka jsou s problémy Německa velice úzce propojeny.

Je sice pravdou, že v Řecku se tzv. vařily účetní knihy (cooking books), je pravda, že opasky je třeba utáhnout, a taktéž je fakt, že penzisté a úředníci si všude na jihu žijí nad poměry. Skutečnost je i to, že i státy jihu musí zvýšit svoji konkurenceschopnost.
Pokud bude ale Německo trvat na tom, že jediným lékem na problémy evropského jihu jsou restriktivní opatření, může si pod sebou podřezávat větev.

Schodek běžného účtu platební bilance států středomořského klubu (Club Med) činí 102 miliard eur, z toho polovinu schodku tvoří deficit obchodu se státy eurozóny. Přebytek běžného účtu Německa (80 miliard eur) je z poloviny tvořen obchodem se státy eurozóny.

Když začnou státy jihu tvrdě šetřit, spadne i německý vývoz, na který se v Berlíně tolik spoléhají.