Dopisy

OMLUVA SPOLEČNOSTI J&T BANKA, A. S.
Dne 1. 2. 2010 byl v čísle 5/2010 časopisu Respekt na straně 39 uveřejněn článek s názvem Miliardy pod dohledem. V tomto článku jsme uvedli nepravdivá tvrzení, že vloni J&T BANKA, a. s., půjčila firmám v rámci své vlastní skupiny zhruba o šest miliard korun víc, než povoloval zákon, a že ČNB v jejím případě dospěla k závěru, že překročila povolené limity pro výši úvěrů, které poskytla spřízněným osobám, jinými slovy, že půjčila firmám v rámci vlastní skupiny více peněz, než dovoluje zákon o bankách. Dále jsme uvedli, že J&T Group, které je banka součástí, musela v rámci požadavků ČNB sehnat řádově miliardy korun, a proto musela prodat části podílů ve dvacítce svých nejvýnosnějších firem. Za tato nepravdivá tvrzení se společnosti J&T BANKA, a. s., omlouváme.
Respekt Publishing, a. s., vydavatel časopisu Respekt

ZAHRAJ TO DIGI
RESPEKT 7/2010
Kdyby článek Lenky Morávkové končil otázkou, proč se berlínské Transmediále koná bez účasti Čechů, byl by možná inspirativním referátem. Kdyby na tuto otázku hledal skutečnou odpověď, byl by cenným příspěvkem do diskuse o stavu české výtvarné scény. Protože ale nabízí zkratkovité vysvětlení opřené pouze o mlhavé povědomí, působí přinejmenším neseriózním dojmem.
Na VŠUP se kromě denního chleba ateliérové tvorby vaří i zmíněná „bramboračka“ a z filozofie a estetiky se skládají státnice. Co se učí na AVU, nevím, autorka tam měla alespoň zavolat a zeptat se. Do evropského kontextu se vracíme pomalu. Debata na toto téma je důležitá asi ve všech oborech. Opakování klišé, neověřených informací a neodborných závěrů v článcích nás ale v cestě za „doháněním přítomnosti“ spíše brzdí.
Jakub Chuchlík

NÁŠ VZOR SLOVENSKO
RESPEKT 4/2010 
Glosa, která se týká „vězňů“ z Guantánama a jejich příletu na Slovensko, mě zklamala. Stejně jako v tomto textu, tak i v České televizi zaznělo, že se jedná o osoby, které nebyly doposud odsouzeny, obžalovány, a dokonce ani obviněny. Proto bych očekával, že nám čtenářům vysvětlíte, co je to vlastně za osoby, čeho se to dopustily, co spáchaly. Vaše formulace „byly ve špatné době na špatném místě“ je obyčejná nic neříkající fráze. V kontextu toho, kdy nám navrhujete, že by Česká republika měla tyto osoby nechat u nás asimilovat, bych vysvětlení jejich statusu očekával. Kladu si otázku, v jakém postavení by nám byly tyto osoby předány. Jako podezřelí? A co na to organizace sledující dodržování lidských práv? Proto jsem od vás čekal ve zmíněném článku i vyřešení nastíněné problematiky, nejen slepé dodržování vazeb na USA.
R. Šibor

DVOJÍ SVĚT
RESPEKT 5/2010 
Upřímně řečeno, překvapil mne především autorův rezignovaný pohled na „všeprostupující korupci“. Autor píše: „Valí se totiž na mne ze všech novin…“ nebo „stala se únavným tématem, lid je jí vyčerpán a nechce o ní slyšet“. V závěru píše: „Nezbývá než doufat, že například mladé generaci dojde trpělivost, a věřit … že se situace nějak vyřeší.“
Postrádám hlubší smysl tohoto článku, který podle mne jen posiluje přesvědčení, že s korupcí nejde nic dělat. Jaké je tedy řešení? Jistě není „instantní“, ale mám pocit, že výrazně k němu může přispět právě práce novinářů. Pokud jsou média zaplavená kauzami o bezmoci (Respekt nevyjímaje), pište, prosím, více o tom, co je poctivé. Příkladů z různých sfér veřejného života je dost. Asi to nebude takový trhák, ale slušní lidé (o které tu přece jde) budou mít opět naději a především příklad. Navíc se nebude jednat jen o „návod k domyšlení“, jak uvádí autor článku, ale o konkrétní a skutečný příběh. Někdy je lepší nevěnovat tolik času rozpitvávání špatného a ušetřenou energii raději zaměřit na vytváření toho, co je dobré. Nemějme před korupcí takový respekt.
Ivo Roškanin, Jablonné nad Orlicí

OPRAVA
V minulém Respektu jsme v článku Zbožný manažer DD o zvolení Dominika Duky arcibiskupem zkomolili křestní jméno pana Zdeňka R. Nešpora ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Panu Nešporovi i čtenářům se za tuto nepříjemnost omlouváme.

Též v minulém čísle Respektu se nám na mapě Aljašky v článku Oheň a led podařilo stočit tok Yukonu z jeho koryta a vést jej zcela nepředpokládaným směrem. Čtenářům i autorce článku se omlouváme a přikládáme správnou mapu.