Antigona a agonie

Z Evropy se vytrácí duch, který ji hnal k integraci po šedesát pět let

Takže Antigona má už svůj part v této „řecké tragédii“ také. Byla to totiž paní Antigone Loudiadisová z Goldman Sachs, která stála za složitou finanční operací, jež pomohla Řecku zakrýt skutečnou výšku jeho dluhů a kterou deník Financial Times delikátně nazval „optickou iluzí“. Škoda, že si Řekové nezavolali na pomoc raději Sokrata; a nemám na mysli portugalského premiéra Josého Socrata, po jehož zemi už bohové – tedy finanční trhy s dluhopisy – také pošilhávají.

Ale žerty stranou. Musíme si uvědomit, že toto není jen první velký test eurozóny, ale také určující moment celého projektu Evropské unie. A jelikož toto je Evropa, a ne Apollo 13, úplné selhání projektu je jednou z reálných možností. Pravděpodobnější je však dlouhá agonie, vláčení se blátem, které zanechá náš starý a stárnoucí kontinent ještě více ponořený do jeho vlastních problémů. A svět na nás a naše potácení nebude čekat dalších deset let. Můžete mi říkat Kassandra, jestli chcete, ale takto to opravdu vidím.

Už to nefunguje
Není třeba speciálního prorockého daru, abychom viděli, jaké dilema má eurozóna před sebou. Mluvilo se o tom ještě před zavedením eura. V roce 1998 jsem napsal, že monetární unie je „bezprecedentní a vysoce riskantní hra“ a že její načasování je pro Evropu špatné.…